Klauni na Národní Třídě

Občas mívám
takový divný pocit
chodím ulicí ... otáčím se
koukám do výloh
jestli je neuvidím
... cítím je za každým rohem

Čekají jako tenkrát
ulice u Národní Třídy
mě lákají ... a děsí
domy mě svírají
až mě znovu bolí žebra
dochází mi dech

Asi se nebojím
zklamu a ublížím ... nic nového?
Ale v noci se budím
mám sucho v puse
nějak nedokážu popsat
sen co mě vyděsil

Vlastně si ho nepamatuju
ale už nemohu usnout
pod zavřenými víčky ... vidím lidi
v klaunských maskách
smějí se a oči mají černé

Běhají kolem mne ... jeden každý do mne strčí

Nemohu křičet ... pláč jim nedopřeji
otevřu oči a manéž strachu je pryč
dnes asi neusnu
ale třeba zítra už nebudou
v mých snech
šklebící se klauni z minula

---