Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dnes se nevyndám...

31. 07. 2005
0
0
2731
Autor
MAJKL65

 

       Tohle odpoledne fakt nestojí za nic. Je podělaný horko, lidi blázněj a v novinách sem čet něco vod ženský s ksichtem z umělý hmoty a s mozkovýma závitama  z izolační pěny, která se chlubí, že prej neví co je to mít normální starosti. A tak mě napadlo, že znám asi tak tisíc lidí, kteří jsou asi tak milionkrát zajímavější než tahle umělá vagina. Znám jednoho cikána, kterej má přes celou nohu vytetovaný Pepsi Cola, chybí mu přední zub a letos v lednu byl v Egyptě, asi tak o půl roku dřív než to tam zabilo jednoho bílýho turistu z Čech. Taky jsem si vzpomněl na svoji babičku, skrz jejíž oči jsem viděl mlhu na protějším břehu pár hodin před tím než tam odešla, krátkou chvilku dřív než jsem si připadal jako svlečenej z kůže když si u protějšího stolu jedna odbarvená ženská přehodila nohu přes koleno a já hned věděl o tom odbarvení svoje. Nevěř barvám v ženským klíně, zašeptal můj ďábel našeptávač, byl jsi u toho když se barvila? No jasně, tuhle pravdu ani snad nemusím znát. Pak jsem slyšel hlas hysterický ženský, která si evidentně už hodně dlouho nezasouložila s pořádným chlapem, kterej to má v kalhotách v pořádku a srovnaný. Asi jí hráblo protože z okna svý betonový cely hulákala na partičku cikánů, kteří nedělali nic jinýho, než, že prej mluvili nahlas a sprostě. Hned mi došlo, že je ta ženská zvyklá mluvit taky sprostě, ale potichu. Taky jsem si byl celkem jistej jednou věcí, že minulej tejden muselo bejt šílený horko a byl jsem celej pyšnej, že jsem na to přišel úplně sám, protože jsem se po celej den nekoukal na televizi ani nečet noviny. Po trávníku kam choděj chlastat notorici, bejvalý šlapky, třídní učitelky a vypití chlápci, kterým utekly jejich manželky, se totiž váleli všichni tihle zmínění a mě bylo hned jasný, že musí bejt hic, jinak by se tyhle týpci nenechali připravit vo to svý. A když došel konec těchhle horkejch reminiscencí v mý hlavě ke svýmu konci nebo začátku vzpomněl, jsem si, že jsem dnes odpoledne viděl jednoho slepýho vošahávat zdi jakoby se zdálo, že hledá cestu, ale čert tomu věř. Třeba hledal jenom volnej flek ve zdech, kudy z města ven a já mu koukal pod ruce. Tak toho nechal.

     No jo, dnes se vodsaď nevyndám.        


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru