Ztracené děti

Tahle báseň je ve skutečnosti o něčem jiném,než je...ostatně,jako většina básní...

Potápí se prám všedních zvyků,
od nikud nikam se vydávám
a za paprsek vřelých díků
ztracených dětí se zastávám.

Lásku jim dávám,hned beru zpátky,
a spolu s nimi sním,
že hlavu dávám do oprátky,
to zatím netusím-

Na oceán naděje
spouštím svůj člun,
příběh starý se na mě usměje
z Germánských run.

Příběh ztracených dětí
se zlatými vlásky,
co noc co noc se musí probouzeti
hledaje lásky.

---