Mraky

Mraky to nemají v lásce také lehké i lidé znají větry mrzké. ps: prolog měl být posledni verš

Mraky po obloze líně plují mají se rádi a snad se i milují v dálce slzy z jednoho mraku padají ona ho odmítla ,on jí má stále rád ,zas už jen potají Jeho milá v dálce za hory mizí on pořád doufá ,že nejsou si cízí mraky se spolu nikdy nepotkají větry je rozdělí a v dálku odvají on se vypláče nad rybníkem či jezerem ona nad řekou ,chalupou a kostelem.

---