Nová Víra: .. na cestě nikam a kamkoliv.

V blátě,umazaný.Ale čistý před svědomím moudrých.Kde kdo se vrhá na hrdla autorit,které jsou tak vysoko a nedosažitelné.Zofalství malomocných znalostmi,ochuzených o vědění.Kde je HARMONIE?!Necitíte ty drásavé a bolestné křeče boje rozumu a citu? Na cestě k vrcholu \"vědomého bytí\" potkávám zoufalce,kteří bivakují na úpatí hory i těsně pod ním.Pohodlně si \"vegetí\" ve svém strádání a zbabělosti ... chtít všechno a všechno obětovat. \"Pane docente,je vrchol ještě daleko?\" zpocená a v \"civilu\" zřejmě atraktivní žena,zoufale vzhlíží v negližé ke svému chlebodárci.Možná ani netuší,že ona ten svůj vrchol,dávno pokořila. Loudám se úplně jiným směrem,za lidmi ... a vrcholy nechávám \"vrcholezcům\".

Kamarádovi IM MEMORIAM:
Vím,že se umíš zastavit.Tak,aby celý vesmír ... naslouchal tvé duši.Ustrnou hvězdy na křišťálově temné obloze,planeta ztichne v osamění a já budu s údivem pozorovat tvé myšlenky,jak neposedně přeletují z místa na místo.Jakoby chtěly uniknout z šedivosti reality do říše snů a přání.
A zase se objevím,jako stín,který ten tvůj .. očaroval,jako ten můj,stejně.A zase se budu tvářit,že Tě jen pozorně cítím .. a Ty příjdeš za přítelem,který se z kouzelného kamínku promění ve stejně čitelnou cestu,jako je ta Tvoje.Zase se budeme tiše stydět,že mířím ke hvězdám i za bílého dne,když Ty musíš dávat lásku své malé holčičce a ženě .. trápit se jejich trápením,být šťastný jejich štěstím.

Možná jsem ti mohl říct něco,cokoliv ...,když to ještě šlo.A tohle všechno .. jsem psát,nemusel.Možná jsem mohl něco udělat,cokoliv ..a možná nebudu mít ani odvahu přiznat se tvé rodině k těm pár týdnům,co se naše osudy zkřížily a já Ti stihnul dlužit dodnes krabičku cigaret,tři stovky ,neustále odkládanou práci na mém PC a mnoho rozhovorů,které jsme se chystali uskutečnit.

Je to zvláštní pocit:Dýchám vzduch,který má najednou úplně jinou chuť.Dáš si cigaretu?Nemáš taky jednu pro mně?!Já bych kouřil,až bych brečel ...

---