Pařížská

 

Seděl jsem v kavárně na rohu bulváru

Chtěl jsem tě zastavit pozvat Tě na kávu

Prošla si kolem mě, rychle a bez kliček

Tak jako tajemství z Pařížských uliček

Tajemství básníků naivních prokletých

Tisíce doteků do srdcí ukrytých

Pro Tebe pro milou, dobře je uschovám

Nosí je každičký, kdo chce být milován

 

Nosím je ukrytá v mé knize osudu

Až zemřu vem si ji, až tady nebudu

Přečti si co jsem chtěl povědět, veršovat

Že chtěl jsem podvádět, tančit  a milovat

Podvádět sám sebe tančit jen zvesela

Milovat Tebe, ale Ty si mě nechtěla

Bála ses nahlédnout do knihy pozpátku

Našla bys jen sebe a naši pohádku

 

Pohádku o tom jak kolem mě prošla si

V parku a v kavárně líbám Tě na vlasy

O snění co mění se pozvolna v baladu

Na špatný konce fakt nemám náladu

Pohádku o štěstí, snění a milostech

O hrátkách na lásku o prázdných místnostech

O tom, že jsem s tebou v podzimní Paříži

O tom, jak umírám přibitý na kříži…

---