Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStromovková II.
14. 08. 2005
1
0
929
Autor
Ciprian
Stromovková II
Stáli jsme na slunci a mě přepadl žal
Tak jako milenci, kterému někdo něco vzal
Vzali mi odvahu a taky víru v sebe
Chtěl jsem ji nazpátek, však oni chtěli Tebe
Smáli se , létali a Tys je neviděla
Andílky malinké, které jsi v očích měla
To mě se vysmívali plivali na básníka
Tiše si šeptali, „ Podívejte na něj na snílka…“
Až jednou příště sejdeme se spolu
Ve velkém městě u našeho stromu
Chytím Tě a nepustím, bude to v neděli
Ke slovu nepustím ty zpropadené anděly…
Mně se moc líbí a posílám T*
snad jen: líp by mi znělo:
Tiše si šeptali, „ Podívejte na snílka…“ nebo to oddělit a "Podívejte na něj" - v 1. ř. a "na snílka" v 2. ř. - protože mi ta báseň moc pěkně zní, jen tady jsem se nějak zasekla (ale možná to mám tak jenom já... - to vůbec neber vážně) :)
a ještě 1 věc: v posledních dvou řádkách je 2x nepustím - zkusila bych to jedno nepustím jednoduše vypustit :) ne - spíš nahradit ... třebas: chytím Tě a budu držet nebo tak něco... :)