Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

SEN V REALITĚ

14. 08. 2005
0
0
690

Jednoho dne jsme na angličtině dostali domácí úkol. Ten byl: Napsat libovolný vymyšlený příběh. Jako správný kluk co domácí úkoly nedělá jsem jej nenapsal. Pak jsme jedno odpoledne seděli s učitelkou ang. v občerstvovacím zařízení a já jsem řekl, že když jsem úkol nenapsal, tak jim ho řeknu přímo z hlavy, ale v anglickém jazyce. Byl dán souhlas a já se zde na tomto portále chci s vámi všemi sdělit s jeho českou verzí.

SEN V REALITE

Vystoupila z auta. Vyndala nakupni tasku, zkontrolavala zda je vsechno vypnute a zamkla. Obchodni dům, který chtela navstivit nesvitil naplno, ale nebyl potme. Vzala za kliku od vchodovych dveri, a když zjistila ze nejdou otevrit, upustila od dalsich marnych pokusu. Zacala zkoumat oteviraci dobu napsanou na dverich a podle casovych udaju by melo byt otevrino. Najednou si vsimla upozorneni, ze je z “technickych duvodu” zavreno. Znejistela. Mela za sebou narocny den, který byl vyplnen chozenim po uradech a schanenim mista na ubytovani. Nemela uz dlouho nic v puse a krome salku kavy a nejakeho keksu vlastne ten den nic nejedla.Vracejic se zpet k autu uslysela zvuk priblizujiciho se vetsiho automobilu, miriciho po parkovací plose k mistu kde stala. Zaradovala se, nebot podle velikosti auta si myslela, ze privazi nejake zbozi. Z auta vsak vysla pani a když zjistila, ze je zavreno, zeptala se ji proc zde ceka. Odpovedela, ze nevi kam ma jet a zeptala se, kde je v blizkem okoli nejaky obchod, nebot je z jineho mesta a jeste se zde moc nevyzna. Pani, od které cekala odpoved se spravnou informaci ji odpovedela, ze oni jsou vlastne taktez na ceste domu a zde se zastavili akorat aby nakoupili nejaky proviant po dlouhe ceste driv nez vsechny obchody budou zavreny nez dojedou do vzdaleneho mesta. Teprve nyní si povsimla, ze auto je nalozeno ruznymi zavazadly a posadku tvori pocetna rodina.

Nastoupila do auta. Zacalo se stmivat a zaludek ji daval najevo, ze je prazdny. Dojela k první svetelne krizovatce a dala se opacnym smerem, ze ktereho prijela, nebot tusila, ze ve smeru, odkud prijela není zadny obchod. Odbocila prvni ulici doprava. Zpomalila, protoze projizdela pesi zonou. Na další krizovatce po jeji levici zaznamenala vetsi pocet aut a shluk lidi. Zaradila zpetny chod a priblizila se k tomu mistu. Vystoupila, a utikala se podivat co se deje. Nemohla uverit svým ocim. Velky počet lidi vchazel a vychazel ze dveri nad kterymi bylo napsano “POTRAVINY”. Utikala k autu, zaparkovala blize k mistu a zamkla jej. Vmisila se mezi koupechtive lidi a po fronte na kosik, kterou si s nelibosti vystala, se pridala k lidem, kteří stali v rade za sebou, aby si koupili stejny druh potravin jako i ona chtela. Zacala rozmlouvat s pred ni stojici pani a v rozhovoru se dozvedela, ze ne vzdycky jsou zde tak velke fronty, ale z duvodu zavreni obchodniho domu jsou v techto dnech je tento obchod s potravinami preplneny k prasknuti, nebot to je jediny pro dost velkou oblast. Ikdyz nekteri soukromi dodavatele nabizeli pres den prodej svých vyrobku jako napr. chleba formou primeho prodeje ze svých dodavkovych aut, vecer stejne potom bylo v obchode mnoho lidi. Obchudku zde bylo drive vice, ale kdyz postavili ten obchodak, mnoho z techto malych obchudku ukoncilo svoji cinnost, vzhledem k tomu že neobstali v cenove konkurenci a nemeli zakazniky.

Pri rozhovoru s tou pani si vsimla jednoho cloveka u pokladny. Jeste kdyz se obratil bokem, aby ukazal co chce koupit, jeho tvar ji pripadala znamejsi. Muz u pokladny zaplatil a sel podel rady ve které stala. Obcas se dival do obliceje lidem, které mijel a tak se stalo, ze se jeho a jeji oci setkali. Zastavil se s nakupem ktery drzel v leve ruce a svoji pravici ji pozrdavil. Rekl: “Nazdar, jak se mas?” “Dobre” odpovedela. “Tvoje jmeno je Marie, ze ano?” “Ano.Jiste, jmenuji se tak.” “Vim, ze cekas az dojdes k pokladne, abys mohla nakoupit cast sveho nakupu u pokladny v obchode, ve kterem jsi poprve a potom chces koupit jeste neco k piti a pritom nevis, zda to budes moci vsechno zaplatit.” “Ano, to je uplna pravda.” Odvetila, a pocit prekvapeni zaznival z jejiho hlasu. “Dobre, ja jdu taktez jeste neco koupit k piti a tak ti koupim co jsis chtela koupit, abys nemusela stat dve fronty.” Odesel, aby splnil to co slibil a Marie zacala vzpominat na chvili, kdy jej videla. Urcite jej nekde potkala. Byl vyssi nez ona. Mel blondate vlasy a modre oci. Dzinove kalhoty obepinajici jeho atletickou postavu nebyly nijak vypasovane avsak vypravely o tom ze jejich majitel je rad a casto nosi.

 

 

 

Jeho tvar byla hladce oholena. Z oci vyzaroval klid a spokojenost. Dlouho nad tim uvazovala. Mela tak zamestnanou mysl, ze pani u pokladny, ktera se ji jiz podruhe ptala co si preje musela zvysenym hlasem otazku zopakovat a nedostavajic odpoved od zakaznice chvili pockat az si Marie da takovou nepatrnou facku a stipne se do ruky aby si uvedomila, ze zije v realne skutecnosti a vzpomene si co vlastne chtela koupit. Zaplatila nakup a zjistila, ze na koupi napoju by uz opravdu nemela ani cent. Muz na ni jiz cekal. Predal ji igelitovou tasku na ktere byla vytistena mapa mesta a zeptal se, zda to co je uvnitr je to co si chtela koupit. Nakoupene zbozi do kazde podrobnosti splnovalo jeji predstavy a ona jiz nemela silu na to aby odpovedela, ale zato mu vdecne a s unavou v ocich pohledela do tvare. Muz pochopil, ze mlceni znamena souhlas a zeptal se: “Marie, ze jsi byla pred dvema s zenou jmenem Miriam ve meste N Y a ty jsi ji v cukrarne odpovidala jakozto nejvetsi svoji nejvetsi pritelkyni na otazky ohledne tveho rozvodu jenz byl konecne na poslednim stani potvrzen a ukoncen.” “Ano to je pravda. Miriam je moje nejlepsi pritelkyne a presto, ze mne muj manzel i s ni podvadel jsem ji rekla, ze odjizdim do zatím mne neznameho mesta, abych si od toho vseho odpocala a dala si odpoved na par otazek v mojim zivote napriklad co dal. Chci se proste odrelaxovat od toho co se stalo.” “ Potom ti preji mnoho zdaru”, odpovedel muz a odesel. Nevedela ani jak se dostala z obchodu ven a jen cvaknuti zamykaneho zamku obsluhujicim personalem ji davalo znameni k tomu aby obratila sve kroky smerem k zaparkovanemu vozidlu.

 

Zasunula klic a nastartovala. Byla vdecna za mapu vytistenou na igelitce, nebot zapomnela, jak se sem dostala a chvili mapu studovala. Rozjela se a na druhe svetelne krizovatce svitila cervena. Zastavila a cekala na zelenou. Zavrela oci. Prestala vnimat zvuky a dej okolo sebe. Skutecny svet se vzdaloval a Marie zacala upadat do stavu, kdy její mysl a pamet pracovaly na nejvyssi obratky, aby si vzpomnela na první setkani s timto neznamym muzem. Najednou si vzpomnela. Byl to clovek, o kterem se ji zdalo minulou noc a drive nez sen pominul ji rekl tato slova:”Marie ja ti pomuzu.” Zacala se vzpamatovavat ze stavu do ktereho upadla. Otevirajic oci, zahledla postavu muze, ktery klepal na jeji bocni okno. Stiskla tlacitko elektrickeho otevirani oken. Stojici muz vedle jejiho auta na ni promluvil zkoumavym a starostlivym hlasem. “ Pani stalo se něco?” “Ne nic vazneho. Jenom jsem se hluboce zamyslela natolik, ze jsem ztratila kontakt s ostatnim svetem.” “ Dobre. Houkali jsme na Vas a protoze jste se nerozjizdela, mysleli jsme si, ze se neco s Vami stalo nebot jste jiz zmeskala nejedno zelene svetlo.” Marie s hruzou pohledla do zpetneho zrdcadla a zaradila rychlost protoze dalsi zelene svetlo svitici na semaforu se jiz neodvazila promeskat. Dlouha rada aut se rozjela za ni a ridici techto aut si podle sveho gusta odlehcovali. Najednou ale Marie spatrila postavu bezici pred jejim autem. Byla to znama atleticka postava se kterou se setkala v obchode s potravinami a na svych sirokych ramenech mela tato stále zrychlujici postava oblecene tricko s napisem NASLEDUJ MNE .

Otazka zni: Co udelala Marie?

A/ nasladovala znamou postavu

B/ nenasledovala znamou postavu a jela tam kde si zajistila bydleni, aby dodrzela smlouvu s majitelem bytu.

C/stihla obe dve veci

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru