Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJe to tak stejné.....
17. 08. 2005
1
0
2036
Autor
JirkaS
Na půdě schované dvě slzy za víčky,
s rukama k nebesům chytaly políčky
Klečeli dva svatí - vyhaslé plameny,
nad jejich hlavami létaly kameny
Hledal jsem od rána, hledal jsem do noci,
ty smutné, ztrápené, chtěl jsem jim pomoci
Leželi ve stínu stoletých pavučin:
Madona překrásná a její mrtvý syn
Nad ránem našel jsem ty svaté v obraze
s dlaněmi od krve, spoutané provazem;
chtěl jsem se rozběhnout a skočit do barev
- podepřít Madonu, Kristovi chytat krev...
Ač jsem chtěl sebevíc, plátno mě nechtělo,
tak jsem se vysvlékl a kříž dal pod tělo
Lehl si na něho, řízl se do kůže;
teď čekám v naději, kdopak mi pomůže...
...
Vždyť doba jak tenkrát i dneska jeví se:
jsme jak ti v obraze (ale kdo neví se)
To všechno ukáže až poslední večere
přijde nám zabouchat v kuchyni na dveře
Do té doby to všechno jsou jen řeči...
s rukama k nebesům chytaly políčky
Klečeli dva svatí - vyhaslé plameny,
nad jejich hlavami létaly kameny
Hledal jsem od rána, hledal jsem do noci,
ty smutné, ztrápené, chtěl jsem jim pomoci
Leželi ve stínu stoletých pavučin:
Madona překrásná a její mrtvý syn
Nad ránem našel jsem ty svaté v obraze
s dlaněmi od krve, spoutané provazem;
chtěl jsem se rozběhnout a skočit do barev
- podepřít Madonu, Kristovi chytat krev...
Ač jsem chtěl sebevíc, plátno mě nechtělo,
tak jsem se vysvlékl a kříž dal pod tělo
Lehl si na něho, řízl se do kůže;
teď čekám v naději, kdopak mi pomůže...
...
Vždyť doba jak tenkrát i dneska jeví se:
jsme jak ti v obraze (ale kdo neví se)
To všechno ukáže až poslední večere
přijde nám zabouchat v kuchyni na dveře
Do té doby to všechno jsou jen řeči...