Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNo problem
13. 01. 2001
1
0
1026
Autor
Styx
Nic a nic neprolétne ze rtů tomu,
kdo se musí smířit s tím,
o čem druzí dobře ví
a jejich shovívavý smích ho ještě více zamrzí.
A čeká až to přijde,
ale skončí při tom na zemi,
domů se to težce dýše,
když se plazíš do pátého poschodí.
A když usneš u zlomeného klíče
a ráno soused tě probudí,
poznáš, že té dívce,
co ses díval v noci do očí,
vůbec nevadí,
že jen krátkým bleskem kraje snů tě provází.
A šeptem beze studu o pár chvil
pohladíš se na pohovce
a myslíš na ni, jakoby nebyla jenom stín.
Ta opice, co přiskákala pochvíli,
klidně ať buší, jak chce,
tvá rozkoš ti jen napoví,
že až příště někdo zase, -jak jsi na tom?,
optá se,
odpovíš: -Ne děkuji, madam, nic,
jsem stále sám a nic si z toho nedělám.