Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMinulý čas
20. 08. 2005
4
0
1538
Autor
Aleya
Pověz mi
kdo ti podal nůž
Na atlas tvojí blůzy rozlil tuš
Aby ji pošpinil
a já ho proklínám
I když sám jen z černých vod jsem pil
Pod modříny bílé růže usnuly
jejich stíny šeptají že nic tě nebolí
že taky spíš
a tančíš pro krále
ten se mi vysmívá
ztratil jsem korále
tvých slaných úsměvů
Křičím tvoje jméno to snad ještě dovedu
a vítr v ráhnoví
šeptem mi odpoví
je stříbrný jak konečky tvých řas
Ve vrboví naše ticho ševelí
moje malá druidko vyšla jsi si na jmelí
tvůj srp je srpek měsíce mé noci
pocitů směsice mé srdce rvoucí –
to je náš minulý čas.
Hanebně nedoceněné. Některé verše jsou výborné a hlavně ten celkový pocit, ten pocit! Ten ty umíš vetlouci a to je hlavní*