Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seShit
21. 07. 2005
0
0
741
Autor
Withoutface
uvnitr me boli a srdce picha
otazek plno v hlave se miha
zneji tam casto obcas i porad
a proto utechu casto ja hledam
kdyz jde to na me vim o tom hned
pomoc jsem nasel tak si dam fet
jako kul v plote citim se ja
mam kamosu hodne vsak nikdo me nezna
na tvari usmev a uvnitr bol
Uvnitř mě bolí a srdce píchá,
otázek plno v hlavě se míhá.
Znějí tam často občas i pořád
Lord_of_the_Rings
17. 09. 2005
Mozna by ses mel zamyslet, jetli znas vubec nekoho tak, jak bys chtel aby nekdo znal tebe. Kurt Vonnegut napsal neco v tomto smyslu: "I kdyz se zna, ze je to vsem jedno, spousty lidi mysli na to same." Takoveto a podobne narky na osamelost a nepochopeni vetsinou byvaji bohuzel jen dusledkem egocentrismu a sebenadymanim svou domelou jedinecnosti.