Čas?...ale no tak, přece byste na to nevěřili.

Dnes ráno se celý svět zastavil. Všichni ti lidičkové spěchající za svou prací kvůli těm papírkům, jež si nechávají říkat peníze, všechny čas donutil se zastavit. Čas, ta zhouba lidstva, všechno se děje jen díky němu, kdyby nebyl, nebyli bychom, kdyby ho bylo příliš, ani tak bychom nebyli. Jsme jím ze všech stran ohraničeni a nemůžeme ven, nechceme ven, v tom je ten problém.......

Dnes ráno se celý svět zastavil, zavřela jsem oči, čas neexistoval. Žádní lidé nebyli. Nikdo, nic; byla jsem jen já. Bloumala jsem měsem, žádné lampy, jen stromy, domy, ulice, šumějící v trpkém šeru. A v dáli, sotva vidět, blýskalo se malé sklíčko. Modrá, žlutá, červená, všechny barvy na něm hrály. Donutily mě otevřít oči, jež radostí skoro plály. Celý svět se probudil a hodiny odbíjely devátou. Probrala jsem se opět do onoho uspěchaného světa. Spěchám také a potkávám lidi. Řeknu vám, není to špatné, ....jde jen o zvyk.

---