Jen změnit projevy

nemusí — příjde a když se bude bát? neláká ten nápis moc? myslíš: jen se milé dámy nebojte to zvíře děsivé, o, pardon, to není lev na 25. 8. 2005. r. Pavel Hloušek z Navi

slunce se rozpilo v toniku a zazvonilo na dně sklenky
v jeho očích je ticho a rozlévá se ti od uší do tváří
dva články prstu smočilas do těla zkrvácený kytary a zaúpěla
zabrnkal si na vlasy a ukrájel les jako knedlíky abys viděla pláň
v jeho očích je žal a rozlévá se ti od uší do tváří
covíš do soluxu a vypaluje zrak blaženě se usmíváš
protože právě se vypařil šípkovej pes na slunci ležící

kam přijedu prší řekl mi a přestal v natírání futer zelenou
barvou aby mě přivítal kdo by to byl řek'
pětibarevný a barevný bublinový kotouč citrusů jsem spolkl
a políbil ho. nemá představivost ale líbila se mu ta myšlenka
žije z chutí párátek a vždycka civí cez záclony prej se odděluje
aby líp viděl a líp se smál — a víc bručel
na obličeji nosí někdy acetonovej žaludek ale popel je na zácloně a ne
na jeho hlavě odbočuju

slunce se rozpilo rpztálo a zmrtvělo studnu s vodou
kde jsem ti mýval nohy
dokázal mi že navždy neexistuje dokázal mi že navždy existuje
a ukázal mi opak opaků
zhnisalej kormidelník na jedný tonikový bublině
nafoukle se rozpřáh' a — pumpa!

slunce splasklo a tvé oči po poledni rozčeřila dokonalá radost
v nejsmutnějších očích druhých jež k tobě upínaly svého boha
a všimla si's že průzračný symbol záclony se naokamžik mihl ti nad hlavou
a znovu jsi ponořila články prstů do těla zkrvácené kytary
třeba to bolelo neřekla's jen žal rozléval se ti od uší do tváří
a tvé obočí se dotklo mé dlaně

ve spánku jsem pozoroval lákán koronami kolem tvých řas
jak málo jsem se bál usnout
až tvé tváře rozjasnil úsměv na vteřinu
a všechen žal byl pryč

ticho ulpělo v mých vlasech takové to posvátné
a já se bál chvíli jej smýt
a teď když tak činím vím jen že ticho
každé té tonikové bublinky dává znít hudbě světa
a jen ono umí utišit šípkového psa

zasadil nové dveře "Vítej a otevři rád myšlenkou"
a opili jsme se ve dvou šálcích čaje od tebe
teď už jen musí někdo přijít a přicházet
jinak tě ten pes šípkovej zdrápe jak roztátý mejdlo
možná sakra ale svlík jsem se do naha

dáš si tonik?
pro tvou radost
tak dobře. stejně seš blázen z podstaty
pro to mě máš rád
a stejně co když?
jak jsi řekl jen už žádný řezavý stuhy hlavy krájející
jak jsi řekl neexistujou

---