Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seXXX
28. 08. 2005
0
0
624
Autor
ValentineSin
Prsty bolesti laskají mojí zuboženou kůži
Tisíce bestii olizují moře krve pramenící v hrudníku
Na vlastní hrob pokládám si bledou růži
Ve zbytku hlavy chráním si na život vzpomínku…
Chtíč…
Věčný ubohý chtíč neznajíc kapky ukojení
Proniká duší až k zvířecí podstatě lidství
Toužíc po hrubém milostném propojení
Radost jenž pod povlakem špíny se vrství…
Utrpení…
Muka neznající naději na trochy odpuštění
Zaprodat duši smrti, moje poslední posedlost
Nejkrutějším trestem je mi každé další probuzení
Odkrývající mojí duši a její rozpolcenost…
Smrt…
Přichází bez pozvání, nikomu se neomlouvá
Její tvář znají tisíce vězňů vlastních hrobů
K nimž svým tichým hlasem po nocích promlouvá
I ty podlehneš světu jejích sladkých svodů…