O mazání křížku na čele

..vlivem rackova "Morytátu", okolností může dojít i ke slabé chvilce. Spousta lidí zná ten pocit, kdy malá chladná věc v ruce ovlivní myšlenku, která je potom "veselá až hravá"..a když zrovna není nikdo nablízku, aby nabídl myšlenku lepší...

Lásko mě ubývá sil miloval jsem Tě a rád jsem i žil krásné konce však mají jen pohádky a možná i knihovna v barvě krví nasáklého šátku snad ne ten jediný Ti tu zůstane na památku Život je někdy absurdní jako čekání až na slunečních hodinách odbije půlnoc V těch přesýpacích už zbývá také jen pár zrníček Ta věc v mé dlani je jako dívka na prvním randeti - zprvu chladí a potom se krásně rozehřívá Je čas jít... ------------------- Větřík si hraje se spadaným listím převrací je a laškuje a v hlavě průvan ráže..devíti milimetrů

---