Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMá Duše
18. 01. 2001
0
0
2048
Autor
Fillik
Má duše ztracená je v temnotách
a stále hledá cestu ven.
Poslední dobou už se nemotá
a stále míří rovně jen.
Však není jí to platné nic,
temnota nekonečná je.
Ač chtěla by to sebevíc,
své hříchy nesmyje.
Je odsouzená ne věčnost
ta hříšná duše nebohá.
Snad pro tu její netečnost,
snad pro své dary od boha.
Je odsouzená k bloudění
a k strachu bez konce.
Ne. Nemá konec její soužení.
Nikdo nezazvoní na zvonce.
ale ony už zvoní! Copak je neslyšíš, paže tvořená křídly racků a vítr hnaný touhou rozhoupal všechny zvony na náměstí zvaném vesmír. Hříchy se nedají smýt, můžeš je "jenom" napravit…