Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePavouček
Autor
Hany
Pavouček
Duhový pavouček prochází se po jemném ostří kopretin okvětních lístků a hladově sleduje tanec měsíčních paprsků. V jeho temných očích se odráží vzduch hledající ztracené hodiny. Roztrhané pavučiny hýbou se v jeho dechu. Mraky víří prach a nedají mu klidu dokud nepůjde spát. Jeho těžké střevíce zanechávají kamennou stopu, tak jako jeho srdce, jenž spaluje všechny mos
ty a čeká než přijde déšť. Smyje z něj ten pocit viny, beznaděje, aby mohl zase pít svůj nápoj štěstí. A nemusel se ptát: “ Co chcete?!” Rozbila se mu skládačka, života. Nenajde ty správné kousky, už nebude mít klidné spaní, jen se bude bát promluvit. Bude se procházet ulicemi a hledat. Snad jednou najde. Houpe se na niti jako vánoční ozdoba. Jeden prudký pohyb a .....................Koupí si houpacího koně a uplete mi svetr s kytičkami, ráno vstane a opaří se sněhem, který nikde není. Posvítí si nefungující žárovkou a bude mu svítit žaludek. Vyběhne ven, bude chtít křičet, ale do ksichtu mu spadne hromada jehliček.
Začne skákat do tmy a hledat nafukovací srdce, aby ho mohl
konečně vzrušit nebo zrušit? Chachacha. Aby prasklo a měl
konečně klid z toho šíleného světa a všeho kolem. Aby mohl
konečně malovat, mluvit, milovat, a dávat růže a ..............a
konečně na chvíli být šťastný a žít. Ale je to jen sen, co
praskne jako bublina a z ní vyleze duhový pavouček prochází se ..............................