Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStále neslyším a necítím
Autor
tulacek
STÁLE NESLYŠÍM A NECÍTÍM
osudem nastražené hlasy
Ještě doufám ve víru a hledám smutek krásy
Nechtěl brouka v revíru Ženám utek Hrál si
a pudem vína naléval si
Kleště z papíru Zoufám Růže asi vskutku
Ještě ve víru doufám touže krásy smutku
Pojď, půjdem spolu Někam do zármutku
Z papírových dolů přineseš mi hrudku
celou ze zlata
Ztrácím rozum Píšu v mátohách
Zvláštní je dům Noční obloha:
černá komnata
Jako dv
ě černá koťata co loví spolu v nocíchjako dívka buclatá jež kroutí sebou v bocích
lovíme se s vášní
Čím to, že nás spoutal hřích
Proč ve věcech tak normálních
bojíme se zvláštních
V hřejivém plášti novodobých existencí
jsme tak zvláštní a navýsost tak tencí
Je to jako droga ono slastné opomíjení
jenom ti ji prodá kdo šťasten po ní není
Na život ji svěří a v rakvi vezme zpátky
v m
arnivosti věříš na přelíbezné řádky
Hladem zatracené časy
Tepe toulkám ve vínu a nikam neutek Dá si
Dítě touhám ke klavíru žehá ruce v záslib
Kradem omlácené trasy
Takhle zle
dlouho už mi nebylo
Ty vylezlé
cáry Slunce zdobilo
Němá řeč němých tváří
vždy za úsvitu září
V ní vzdáme díky žití
než promluvíme řití
Slyšet je lhát o cítění v necitu
cítit je psát slyšení o věcích tu
Vyhaslé tváře zpěvem němé křičí
Svatozáře šelem ve mne ničí
tím něžným
jedovatým splínem
mé vím nevím
Zapíjíme vínem
cokoli
co
přebolí!