Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKterak s dámou svého srdce čas jednoho slunce oběhu prožíti
11. 09. 2005
2
1
2422
Autor
Jim_Beam
Kterak s dámou svého srdce čas jednoho slunce oběhu prožíti
Pravdivé vyprávění ctihodného pána Theodora Tamrad Teshima Swobodníka, tak jak jej věrně zaznamenal De La Mancha, rytíř smutné postavy v kruhu svých oddaných přátel.
Nechť mne bůh ztrestá, nevylíčím-li vyprávění páně Theodorovo pravdivě a tak jak se vskutku událo.
Jednoho pošmourného večera, za doprovodu kvílející meluzíny a vydatného bubnování náporů deště, seděli ctihodný pan Theodor, jakož i pan De La Mancha pohodlně rozprostraněni v kruhu svých dobrých přátel, obrnivše se proti vnější nepohodě družným hovorem i korbílkem dobrého piva. Hovor zprvu vážný, pozvolna ubíral se spíše kratochvilnými cestami, až v značně již povznesené náladě, počala se řeč stáčeti k půvabům dam, jejihž znak měl ten který rytíř v zástavě. V té chvíli jevila se tvář páně Quijotova býti poněkud zkrušena smutkem, neboť sličná panna Dulcinea dosud nepopřála mu sluchu, aniž by jej o své přízni jakkoli zpravila.
Ctihodný pan Theodor Tamrad Teshim, postihnuv tento záblesk smutku na tváři svého přítele, pohodlně se rozložil v lenošce, dlouze ulehčil svému korbílku a rázně si zjednav pozornost společnosti, počal svou řeč: "Je mnoho způsobů, kterak stráviti milý čas v oblažující přítomnosti dámy svého srdce, já však, obdařen v tomto směru značnou zkušeností, zmíním pouze ten nejobratnější a nejdůmyslnější." Takto pak proslov dobrého rádce pokračoval: "V záležitostech srdce jest nutno jednat s nejvyšší opatrností, neb duše dámy, jakož i ctnostného rytíře jest křehkým stínidlem ze skla zrobeným, v němž sebemenší kal dobře jest patrný a jehož porušení nevyhnutelně by rodící se plamen zapudilo. Proto je v těchto věcech zapotřebí jak citu tak i důvtipu." Vedla se řeč dále: "Nejlépe jest to provésti asi takto:" "Nejprve vyhledáme obchod knihami a přidruženým zbožím, majíce na zřeteli pověst jeho majitele a zde pak zakoupíme atlas vodního ptactva, nejlépe obrazy bohatě vyzdobený (to pro větší názornost). Tento pak zašleme spolu s krátkou osvětlující nótou na adresu ctěné dámy (zásilku případně můžeme opatřit vhodně zvolenou kyticí, předpokládáme-li, že dáma nachází potěchu taktéž ve vědách botanických). Takto učinivše, s napětím očekáváme dobu, kdy zaslaná bibiofilie vzbudí v adresátce hlubšího zájmu. Až tento čas nadejde, zašleme oné dámě pozvánku k pozorování vodního ptactva v mlékem a strdím oplývajícím kraji Dolnohradských rybníků. Nutno však připomenouti, že pozvánka musí zahrnovat nabídku pobytu pro dvě osoby." Tuto se ctěný Theodor krátce odmlčel, aby několika hlubokými doušky smočil splávek a osušiv si vous, blahosklonně pokračoval v započatém výkladu: "Je-li výše zmíněné do puntíku spraveno, je již na jemnocitu a důvtipu rytíře, kterak dámu nevtíravě upozornit na svůj hluboký zájem o vodní ptactvo, jakož i o místo doprovodu, ježto je součástí dříve již zaslané pozvánky. Poté již nic nezbraňuje společnému pobytu v značně poetickém okolí Dolnohradských rybníků, anžto je ctiteli oné dámy poskytnut dostatek času aby v ní zažehnul plamínek lásky."
Takto tedy dokončil ctihodný Tamrad Teshim svou, nad vzácné kovy cennější, radu. Na tváře páně Quiottovy opět se počal vkrádat úsměv a v hlubokých jeho očích byly patrny stopy dojetí. Uznale poplácal svého milého druha po rameni a chopil se korbílku. Kruh statečných rytířů pak ještě drahný čas prodléval v hřejivém teple krbu, aniž by svou útratou zavdal hostinskému sebemenší důvod k smutku.
Pravdivé vyprávění ctihodného pána Theodora Tamrad Teshima Swobodníka, tak jak jej věrně zaznamenal De La Mancha, rytíř smutné postavy v kruhu svých oddaných přátel.
Nechť mne bůh ztrestá, nevylíčím-li vyprávění páně Theodorovo pravdivě a tak jak se vskutku událo.
Jednoho pošmourného večera, za doprovodu kvílející meluzíny a vydatného bubnování náporů deště, seděli ctihodný pan Theodor, jakož i pan De La Mancha pohodlně rozprostraněni v kruhu svých dobrých přátel, obrnivše se proti vnější nepohodě družným hovorem i korbílkem dobrého piva. Hovor zprvu vážný, pozvolna ubíral se spíše kratochvilnými cestami, až v značně již povznesené náladě, počala se řeč stáčeti k půvabům dam, jejihž znak měl ten který rytíř v zástavě. V té chvíli jevila se tvář páně Quijotova býti poněkud zkrušena smutkem, neboť sličná panna Dulcinea dosud nepopřála mu sluchu, aniž by jej o své přízni jakkoli zpravila.
Ctihodný pan Theodor Tamrad Teshim, postihnuv tento záblesk smutku na tváři svého přítele, pohodlně se rozložil v lenošce, dlouze ulehčil svému korbílku a rázně si zjednav pozornost společnosti, počal svou řeč: "Je mnoho způsobů, kterak stráviti milý čas v oblažující přítomnosti dámy svého srdce, já však, obdařen v tomto směru značnou zkušeností, zmíním pouze ten nejobratnější a nejdůmyslnější." Takto pak proslov dobrého rádce pokračoval: "V záležitostech srdce jest nutno jednat s nejvyšší opatrností, neb duše dámy, jakož i ctnostného rytíře jest křehkým stínidlem ze skla zrobeným, v němž sebemenší kal dobře jest patrný a jehož porušení nevyhnutelně by rodící se plamen zapudilo. Proto je v těchto věcech zapotřebí jak citu tak i důvtipu." Vedla se řeč dále: "Nejlépe jest to provésti asi takto:" "Nejprve vyhledáme obchod knihami a přidruženým zbožím, majíce na zřeteli pověst jeho majitele a zde pak zakoupíme atlas vodního ptactva, nejlépe obrazy bohatě vyzdobený (to pro větší názornost). Tento pak zašleme spolu s krátkou osvětlující nótou na adresu ctěné dámy (zásilku případně můžeme opatřit vhodně zvolenou kyticí, předpokládáme-li, že dáma nachází potěchu taktéž ve vědách botanických). Takto učinivše, s napětím očekáváme dobu, kdy zaslaná bibiofilie vzbudí v adresátce hlubšího zájmu. Až tento čas nadejde, zašleme oné dámě pozvánku k pozorování vodního ptactva v mlékem a strdím oplývajícím kraji Dolnohradských rybníků. Nutno však připomenouti, že pozvánka musí zahrnovat nabídku pobytu pro dvě osoby." Tuto se ctěný Theodor krátce odmlčel, aby několika hlubokými doušky smočil splávek a osušiv si vous, blahosklonně pokračoval v započatém výkladu: "Je-li výše zmíněné do puntíku spraveno, je již na jemnocitu a důvtipu rytíře, kterak dámu nevtíravě upozornit na svůj hluboký zájem o vodní ptactvo, jakož i o místo doprovodu, ježto je součástí dříve již zaslané pozvánky. Poté již nic nezbraňuje společnému pobytu v značně poetickém okolí Dolnohradských rybníků, anžto je ctiteli oné dámy poskytnut dostatek času aby v ní zažehnul plamínek lásky."
Takto tedy dokončil ctihodný Tamrad Teshim svou, nad vzácné kovy cennější, radu. Na tváře páně Quiottovy opět se počal vkrádat úsměv a v hlubokých jeho očích byly patrny stopy dojetí. Uznale poplácal svého milého druha po rameni a chopil se korbílku. Kruh statečných rytířů pak ještě drahný čas prodléval v hřejivém teple krbu, aniž by svou útratou zavdal hostinskému sebemenší důvod k smutku.