Konečná verze

Přestože Německo Kanadská koprodukce, je tento snímek ve srovnání se současnou světovou tvorbou svěžím větrem do zatuchlých a smradlavých uliček blýskavého a opojného velkoměsta triků a celovesmírných spiknutí. Ani nahý německý zadek tam nikde neuvidíte. Final Cut(neboli česky Konečná verze, případně Poslední střih) je příjemným, spíše komorněji pojatějším snímkem z naší nepříliš vzdálené budoucnosti. Neoslňuje oko divákovo zbytečnými a přeplácanými triky, ani hereckými "esy" oplývajícími spíše krásou nežli talentem, ale spíše příběhem o lidech, zajímavou zápletkou, gradovaným napětím a inteligentní pointou. Nežli prvoplánově vizuálně dechberoucí je toto dílko psychologickým obrazem člověka, který se kvůli dávné vině snaží sebemrskačským způsobem života tuto odčinit a najít spokojené spočinutí ve vlnách osudu.

Alan Hakman je Střihač. Je tak dobrý Střihač, že o něm všichni ostatní Střihači říkají, že je nejlepší. A také mu přenechávají tu nejtěžší a nejnepříjemnější práci. Alan totiž stříhá nahrávky ze Zoe implantátů a poté se výsledný film přehraje pozůstalým při obřadech zvaných Vzpomínka. Implantát již na začátku vývoje vloží genetičtí inženýři do budoucí mozkové tkáně dítěte. Ten poté nahrává všechno, co jeho nositel ve svém životě udělá a vidí jeho očima a řekne a slyší jeho ušima. A nikdo není svatý. A o Alanových klientech to platí dvojnásob. Jeho klienty jsou významní, bohatí a velmi často lidé zkažení do morku kostí. Ale Alan je chápe a omlouvá, co víc, dá se říci, že je má rád jako své přátele. Jejich očima poznává svět. I on má ve své minulosti temný vroubek. Událost, jež jej poznamenala od nejútlejšího dětského věku černým svědomím. A to je rozdíl Alana a jeho projektů-klientů. On má svědomí. A tak když jednoho dne zahlédne jakéhosi muže v nahrávce zemřelého význačného právníka EYE Techu, firmy jež vyrábí Zoe implantáty, muže, o němž si od dětství myslel, že ho zabil, začíná pátrat. Trpí tou naléhavou potřebou dlouho odsouzených lidí po svobodě. Lidí, co neměli dlouhý čas možnost přístupu k čerstvému vzduchu a teď se jim naskýtá příležitost se jej nalokat dosytosti. A je jasné, že dokud na to nepřijde, nebude moci spočinout v zaslouženém klidu a přestat se sužovat myšlenkami Proč? a Co kdyby? Tempo příběhu se s ubíhajícími minutami zrychluje, do děje přistupují odpůrci Zoe implantátů, kteří chtějí využít Alanův nový projekt proti EYE Techu. Ale Alan má svou čest a peníze nepřijme. A tím roztočí nezadržitelný vír událostí, které již nikdy nedostane plně pod kontrolu. A jeho život se ze základu změní.

Nadprůměrný výkon Robina Williamse jako Alana Hakmana dodává filmu na důvěryhodnosti, že by se to vážně mohlo stát. Je možno říci, že Robin Williams se kvůli tomuto filmu stal Alanem Hakmanem. Za povšimnutí stojí i skvělá a mysteriózní hudba Briana Tylera a minimálně lepší kamera Taka Fujimota. Toto vše vám nenechá do konce snímku pohlédnout na hodinky a přát si, aby to už skončilo.

Tento film je třeba brát nejen jako zábavnou SF, ale i jako varování. Varování všem, kteří se snaží sama sebe zviditelnit odhalováním svého soukromí, sexuálních dobrodružství a různých jiných aférek a vyřváváním do světa svého soukromého Och! a Ach! Kam až může toto plánované voyerství a exhibicionismus vést. Do Vzpomínek určitě ne.