SATKY, SATKY,SATECKY

Mrzutý strom uprostřed lesa stojí a hledí kolem sebe. Vidí dívku jdouc a nesa bílí šátek...jako nebe. Najednou jak po setmění, dívka zmizla, nic tu není. Jen ten šátek na trávě, čeká na své rozprostření. Vítr fouká, čechrá listí, se šátkem si pohrává, zatímco trom větve jistí, šátek vzhůru vzlétává. V tu se dívka objevila, rychle šátek popadla. Ni slova nepromluvila, k stromu náhle upadla. Teď tu stál strom a dívka mrtvá, on koukal naň a ona úsměv na tváři. Jen šátek létal mezi listím a čekal na své rozprostření.......

---