Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZE ŽIVOTA
22. 01. 2001
1
0
1052
Autor
slon
Jdu ulicí dlouhou, krátkou
vyšel jsem z místa narození
jdu ulicí chůzí vratkou
spíš plazím se jí po koleni.
Na konci ulice smrt mě čaká
to krásné tiché vykoupení
srdce mé se náhle leká
zmizela krabička, co měl jsem na rameni.
Krabička od sirek, nevinná, malá
spadla do kanálu, vidět ji není
krabička co elán životní dala
a bez ní život můj smutně se mění.
Hledám tu krabičku, plazím se kalem
nechci já jinou, tuto mám rád
krabičku maličkou našel jsem málem
krásného synečka mohla mi dát.
Nemám už krabičku, vzala ji voda
a někdo jiný najde ji spíš
tak ahoj miláčku, bude tě škoda
jak moc rád měl jsem tě, jenom ty víš.
Skvělý, veršovaný veci fakt nemusim, ale tahle stojí za to. To by mě nikdy nenapadlo popisovat zrovna tenhle smutek. Sem si myslela, že sem v tom sama. Nejsem.
opravdu originální nápad, viz open
poslední dvě sloky by byly dobrý v písničce, chi