Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSluneční pásmo
Výběr: Print
24. 09. 2005
5
0
1467
Autor
Siral
Byl slunný den
a lidem byla zima
Ti chytřejší ji chtěli prodávat
Obloha zářivá jak nasvícené kytarové struny
zněla jak by zněla mince odražená od půlnoci
od kočičích hlav dlažby na náměstí
kdyby mezi kostkami nevyrostly noc co noc
otazníky z lidských těl
Byl slunný den
a zas jednou bylo dobře vidět
jak vyslovená přání spřádají uzlíky
na přetěžkých gobelínech snů
co stojí tak málo
že si je kupují jen odloučení milenci
vrazi a vdovy před smrtí
Byl jasný den
sluneční prach poctivě pálil do tváře
horká mouka ze semletých lánů hvězd
a mlýnské kameny duhovek
drtily sluneční soustavy
na prach naděje pokračování
ale jen popel přináší úrodu
jen předchozí žeh
Byl slunný den
a město se skládalo z nejistého počtu polorovin
odchodů shledání
průniků slov tečen sečen
kdesi v prostoru
Byl slunný den
A my dva coby základ nemoudré zdi
jsme v galerii nad baldachýnem ocasních per holubic
sledovali jak naše vlastní ruce spřádají uzlíky na
dosud skleněném stavu přes který jsme viděli
svět bez komentáře a v nezvučných barvách
A zima při pohledu na východ nám
spustila přetěžké gobelíny snů
těžší než kosti tažných ptáků
přes víčka
vyslovená přání šla na velmi dlouhý oběd
a slunce stále stejně chladně hřálo
možná jen o trochu méně pálilo
přeci jen mezi uzlíky a sklem
a lidem byla zima
Ti chytřejší ji chtěli prodávat
Obloha zářivá jak nasvícené kytarové struny
zněla jak by zněla mince odražená od půlnoci
od kočičích hlav dlažby na náměstí
kdyby mezi kostkami nevyrostly noc co noc
otazníky z lidských těl
Byl slunný den
a zas jednou bylo dobře vidět
jak vyslovená přání spřádají uzlíky
na přetěžkých gobelínech snů
co stojí tak málo
že si je kupují jen odloučení milenci
vrazi a vdovy před smrtí
Byl jasný den
sluneční prach poctivě pálil do tváře
horká mouka ze semletých lánů hvězd
a mlýnské kameny duhovek
drtily sluneční soustavy
na prach naděje pokračování
ale jen popel přináší úrodu
jen předchozí žeh
Byl slunný den
a město se skládalo z nejistého počtu polorovin
odchodů shledání
průniků slov tečen sečen
kdesi v prostoru
Byl slunný den
A my dva coby základ nemoudré zdi
jsme v galerii nad baldachýnem ocasních per holubic
sledovali jak naše vlastní ruce spřádají uzlíky na
dosud skleněném stavu přes který jsme viděli
svět bez komentáře a v nezvučných barvách
A zima při pohledu na východ nám
spustila přetěžké gobelíny snů
těžší než kosti tažných ptáků
přes víčka
vyslovená přání šla na velmi dlouhý oběd
a slunce stále stejně chladně hřálo
možná jen o trochu méně pálilo
přeci jen mezi uzlíky a sklem
škoda že už jsem něco podobnýho u tebe viděla, trochu mě to zamrzelo
spustila přetěžké gobelíny snů
těžší než kosti tažných ptáků
přes víčka
je mozne aby se spousta krasnych a zajimavych spojeni naprosto rozplynula ve zmatenosti celku a nebo me jenom dnes boli hlava natolik, ze mi naprosto unika.
Ja asi opravdu potrebuji vsechno per partes, bojim bojim prebujelosti.
A treba si jen hojim komplex, ze bych ani ty jednotlive radky, ktere me oslovily nedokazal zformulovat, viz napriklad mince odrazena od pulnoci, ci uzliky na gobelinech snu.
Sorry, i kdyz bych asi mnohemu osamote hurral dat tip, tady si ani nepipnu :(
no jo, ony gobelíny..líbí se mi to...atmosféra, pocitovka...místy trochu moc, ale po opakovaném čtení ano*