DAVAL A AGONTE

 Středa: 18:33

AGONTE: Dobrý den, jsem Herry Agonte, přidělený správný úředník pro vaši kauzu. Jak se dnes cítíte?

DAVAL: Nevalně.

AGONTE: To je mi líto. K vaší kauze, v pátek ve čtyři hodiny odpoledne budete popraven, četl jste zprávu?

DAVAL: Četl.

AGONTE: Jste seznámen i s odůvodněním?

DAVAL: Ano. Čekám stále na soubor se záznamem mých činů.

AGONTE: Ach, měl jste ho dostal již včera, promiňte. Proto je vše posunuto o den. Zde je ten soubor, máte na přidělené ubikaci notebook s fungujícím Wordem?

DAVAL: Nevím, nějaký tam byl.

AGONTE: Správce vám s ním pomůže pokud budete mít problémy. Soubor obsahuje seznam vašich činů za poslední rok. Vypracovala ho komise odborníků, měla by být v pořádku. Pokud ovšem najdete nějaké nesrovnalosti dejte mi vědět.

Čtvrtek: 10:50

AGONTE: Dobrý den. Jak jste se vyspal? Četl jste soubor?

DAVAL: Četl a nesouhlasím! Ve zprávě stojí „skrývání pravdy za účelem osobního zisku“... Ale na disku jsem mnoho lží nenašel, možná některé ano, ale...

AGONTE: Někdy? Téměř každý den. Divím se, že to nebylo srozumitelné, namířili jsme maximální úsilí k tomu, aby zpráva byla čitelná. Tak se podívejme na libovolný den.

DAVAL: Dobře tak  třeba, třeba, třeba... 12.března. Jedinou lež tu nevidím.

AGONTE: A co zde, řekl jste malíři na kursu malování, že se vám jeho obraz líbí.

DAVAL: No dobře, ale...

AGONTE: Líbil se vám?

DAVAL: No nelíbil, ale co jsem měl říct?

AGONTE: Prostě jste se bál. Ale to nevadí. Nebo zde, odpoledne. Nikol vás pozvala  na večírek. Odpověděl jste, á zde to je :“velice rád bych přišel, ale potřebuji pracovat na projektu“.

DAVAL: No...

AGONTE: Na projektu jste přece nepracoval?

DAVAL: To sice ne, ale nechtělo se mi říct, že... Prostě se mi nechtělo, co je na tom špatného sakra?

AGONTE: Nejde o to co je na tom špatného. Řekl jste něco jiného , než byla pravda.

 DAVAL: To jsou jen takové detaily. Nic významného.

AGONTE: Podívejte se na další stránku, odevzdával jste výkaz v práci. Napsal jste si hodiny podle pravdy?

DAVAL: Napsal jsem si možná o trochu víc, ale jen o málo, já přeci splácel ubytování, byl jsem student. A beztak jsem odváděl dobrou práci.

AGONTE: Vaši práci nebudu hodnotit, ale napsal jste si místo 37 hodin 39. A kromě toho jste chatoval nebo četl emaily ten týden 24.8% pracovní doby. Ale promiňte, zapomněl jsem, nejsem pověřen, abych Vaši práci jakkoli hodnotil.

DAVAL: Hmm. Nikdo mi neříkal, nesmíš chatovat během pracovní doby, člověk přece nemůže pracovat pořád.

AGONTE: Promiňte, neměl jsem to vytahovat. Ale pokud to považujete za dobrý přístup, proč jste přepnul okno Exploreru s otevřeným Hotmailem na váš Pracovní program, jakmile vedoucí vešel do dveří? Ten den to bylo tuším... á zde to je... dvakrát. To není konzistentní s tím co jste právě řekl.

DAVAL: Sice je pravda všechno co jste řekl, ale to prostě nejsou důležité věci.

AGONTE: Jsou. Podívejte se na váš poslední vztah. Kolikrát jste zapíral, že se cítíte mizerně. Kolikrát jste odmítl sdělit co se vám stalo... Kolik jste před ní zapíral věcí ze své minulosti.

DAVAL: Není to jednoduché.... Není to jednoduché to všechno... měl jsem strach, že jí ztratím.

AGONTE: Neříkám, že je. Ale netrapte se. To je normální.

DAVAL: Není to jednoduché....

AGONTE: Ten den to již bylo vše, ale druhý den na to jste jel na černo a když vás potkal revizor, tvrdil jste, že nemáte u sebe ani peníze ani doklady. To přeci nebyla pravda.

DAVAL: Normálně jsem zapomněl. Nejezdím takhle normálně, nedělejte ze mě zločince. Přece mu nebudu platit, za to, že jsem byl ve spěchu, jen jsem zapomněl!!!

AGONTE: Já nehodnotím, jestli jste měl  zaplatit nebo ne, jen říkám, že...

DAVAL: Dobře, nebylo to úplně pravdivé, jenže... Jste neuvěřitelně nekompromisní. Kdo to vymyslel tyhle zákony, je to neuvěřitelně přísné. To se nedá zvládnout.

AGONTE: Ale. Není to těžké. Proč jste vlastně lhal?

DAVAL: Nevím, nechte mě!

 AGONTE: Chtěl jste mít výhody. Tak to bylo jednoduché. Kdybyste se jich vzdal, zjistil byste, že je vlastně nepotřebujete. Není to tak těžké.

DAVAL: Si myslíte, že jsem svatý, nebo co?

 AGONTE: Promiňte, já vás nehodnotím. Pokud vás to uklidní, ehm, já byl popraven už třikrát. Pak jsem se naučil. Chce to zvyk.

DAVAL: Nechce se mi odsud. Nechcééé!!

 AGONTE: V tom vám asi neporadím. Zřejmě se ocitnete na planetě s méně vyvinutým smyslem pro pravdivost. Není ale možné zcela ovlivnit konečnou destinaci, musíte se poddat tomu, jak to přijde.

DAVAL: Jste banda všiváků. Kreténi do jednoho!!! Já vás tak nenávidím!!!

Vás i ten váš zasraný systém.

 AGONTE: No vida, teď to bylo upřímné. No nic, máte ještě nějaké otázky? Musíme už končit.

DAVAL: Jděte do hajzlu!

 AGONTE: Nashledanou v pátek.

Pátek: 10:50

AGONTE: Dobrý den, máte nějaké další otázky?

DAVAL: (mlčí)

AGONTE: Dobře. Chcete využít nabídky setkání se s duchovním libovolného náboženského systému na naší planetě?

DAVAL: (mlčí)

AGONTE: Je mi líto, že nařízení nepřijímáte. Budete mít přechod těžší.

DAVAL: (mlčí)

AGONTE: Dovolte mi otázku, víte, že nadále si můžete zachovat své rozhodnutí ohledně vyjadřování a sdělování pravdy, které jste přijal za své v tomto životě, anebo se rozhodnout toto sdělování prohloubit. Víte už, jak se rozhodnete?

DAVAL: Cože??? Já přece se o ničem takovém nerozhodoval. Já jsem žil jak jsem nejlépe dovedl.

AGONTE: Já neříkám, ale...

DAVAL: Jak to myslíte pojal rozhodnutí?

AGONTE: No, v tomto životě jste se rozhodl, že vyjadřování pravdy je pro vás příliš pracné a nákladné a tak jste spoustu věcí skrýval. A také se trápil s mnoha věcmi sám.

DAVAL: Já jsem ale žádné rozhodnutí neudělal. Já jen, nemohl jsem jinak.

AGONTE: Udělal. V hloubi duše jste ho udělal. Velice jasně.

DAVAL: Já si neuvědomuji...

AGONTE: To je škoda. Tedy už víte jak se rozhodnete dále? Asi ne, že.. Promiňte, že se pořád ptám, mě to velice zajímá. Ale nic mi do toho není, nemusíte odpovídat.

DAVAL: To se teď mohu rozhodnout?

AGONTE: A proč byste se nemohl?

DAVAL: To mi není jasné.

AGONTE: To vám měli ostatní vysvětlit. Rodiče, přátelé, známí... Máme to tu pořád nepořádek. No nic přeji vám dobrou cestu. Uvolněte se až vám dáme šok. Půjde to snáze. Tak snad někdy na shledanou.

DAVAL: (mlčí)

Pátek: 16:00

....