Takovéto slunné děšení

Zmlácený a od krve sténám pod tvým oknem

ach já zhanobený,mělký až na kůži

žádám tě o odpověď,o jediné malé probuzení se a reagování

avšak ty nic

jen se mi vysmíváš

jsi tvrdá,tvrdší než betonová zahrada,kterou jsme před pouhým týdnem spolu prošli

to nebeské ránění mé duše,to tys mi zavinila,děvko nevděčná!

avšak já nechci zemřít jen tak na lačno,chci víc,chci svobodu i svázanost,nechci jen sebe a tebe!

mám vidění sebe jakožto brouka říhající kamenné bobky,které padají z kopce dolů a napíchávají se na kůly

ty kůly jsou zároveň obrazy našich niter,našeho pozření lidstva,našeho zaspání revoluce,našeho srdce

a já podepisuji archy plné zbytečných písmen a laciných keců,které nejsou dobré vůbec nikomu,natož mne

přitom se stále mám za schopného a ohleduplného člověka,který může odejít na nejvyšší metu našeho snažení

zatím jen padáme do propasti

i ty,samaritánko zapomenutá v okenní rampě,která dmýchá vzájemný souhlas s excentrickou mluvou a tejemným

likvidátorem,co jsou tak zapomenutí v břiše jedovatého plyše,a s ostudou kutají rohlíky pro nás

a sodružsky natáhnou energickou lampu na stůl

se souhlasem nejvyššího panovníka aktivují a nesou svůj šál do dáli přes mrtvoly

odpovědné oblasti tvého lůněnete se podobají sestřence a nehumánním cvokům

krkavým sasankám

afroditním minoritním podivínům,jež se nevyhýbají žádné prázdné legraci na seně

v eventuelitě nošení dříví z lesa strádají cestovatele

a dvůr přeplněný slepicemi je souhlasně zpíván slavíky na bidílku u hoven

slušný člověk by zahromoval a napsal dlouhou inteligentní esej pro houby natřené secesním patočkovstvím

nesl si syn sisyfovský úděl na čele?

ale ne,to jen pivo krká pěnu ku kurvení se dravými ptáky

skoro je to jako Vinetou u propasti nad fefíkem a Daliborem z houslí

nechci psát básně,chci krkat dravce a smuce a selata a svině a šaldy a patočky a filigriány a zamilované a přebujelé a dalekosáhlé a nemocné a jakostné a informativní a explicitní a mrazivé a smutné a opožděné a souhlasné a debilní a kreténní a nové a populární a přelézavé a nicotné a statečné a dnešní a rozumné a iracionální a hloubavé a garantované a kleropatriální a hipísácké a vševědoucí a hovadské a stepilé a nové a iluzivní a gogolové a moje a tvoje a svoje a dojemné a krákoravé...........

A proč se tak loudají,když lesy vánky rozvalí a stanou se z nich dědečci,pro radost tupé hlavy i pro všecky?!

---