Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSbírka padlejch andělů
29. 09. 2005
0
0
1105
Autor
johny_deer
Povídka z doby, kdy sem ještě povídky psával více než básně a bavila mě smrt...
Někdo tohle nechápe, lidi si myslej, že jsem nějakej netvor, ale proč si vydržovat milenku, co mě podvádí nebo se mi omrzela a nedokážu už na ní najít nic vzrušujícího. Ale nejsem zas takovej nelida, moje dívky se mnou zůstávají navěky stále je nosím v hlavě a dokážu si vybavit obličej každé z nich. Pojďte, něco vám ukážu…
Šli sme za naším průvodcem do sklepa. Schody divně vrzali a na stěnách se srážela vodní pára. Vyplašili sme několik pavouků velikých jako pěst. Nějaký tarantule. „To jsou moji miláčkové,“ ozval se Cassanovův zasněný hlas. Schody byly dlouhý a příkrý. Došel ke dveřím otevřel je a mě se naskytl hrůzný pohled.
Podlaha byla vystlaná kůží, zřejmě lidskou. Na bedně, která zřejmě měla něco společnýho s oltářem ležela čerstvě upižlaná hlava hodně pěkný holky a kolem černý svíčky. Kolem stěn stály vitríny a v nich další a další vysušený ženský hlavy s prázdnym korálkovym pohledem.
Moje sbírka padlejch andělů, pěkný ne? Sem se k nim chodim modlit, tady sou mi blízko, všechny je pořád miluju a nedokážu se jich vzdát…