Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezůstaneme přátele?
30. 09. 2005
0
0
1577
Autor
proste_ona
Stáli jsme oba nohama pevně na zemi
až se pod náma samou silou začla propadat.
Špatný svědomí nám vysušovalo hrdlo.
Mně z toho, co jsem provedla,
tobě z toho, co ses právě chystal udělat.
Byli jsme dva blázni
a kdekdo by se kvůli nám chytal za hlavu
či popadal za břicho.
Ty první minuty vlekly se pomalu
jak konkurz na reklamu na ticho.
Bylo mi do smíchu
spíš než-li do pláče,
už jako holce došlo mi, že
bez práce nebudou koláče.
Zato tys nezvládnul napočítat do pěti
dřív než ses sbalil, zamával, "měj se"
proč sis hrál s sirkama, ty nejsou pro děti,
řekla jsem "zůstaň", tys rozuměl "vzdej se".
Hledali otázky a báli se odpovědí,
stáli jsme na skále tiše jak cvoci,
čekali na spásu,
volali o pomoc
snad čas nebo genia loci..