Poezie II

Křesťanství

 

Nehledej

Nečiň

Co ostatním

Nedělá dobře

Nezoufej

Nechtěj

Co tobě

Činí potěšení

Nejásej

Když okolo křičí

Přej

Druhým

Radost

I když ti srdce krvácí

 

 

 

V zákulisí

 

Špinavé okno

A květová záclona -

Zakouřená opona

Jeviště

Kde nejsou herci

Bolest a beznaděj -

Kulisáci

„Tak šoustej ty děvko“ -

Zvukové osvětlení

Nepopsatelného trápení

Premiéra

Každou noc stejná

A já ji vypískám

Vypískám

Vypískám

 

 

 

Přežití

 

Guláš je grunt

Když prvně ho jíš

Chutě si zvykají

Nacházís skrýš

V komfortu tepla

Bříško si říká

Kéž by byl furt

Guláš je zvyk

Když denně ho jíš

Otupí jazyk

Objevil skrýš

V stejnosti chuti

Žaludek prosí

Dal bych si koláček

¨

 

Guláš je povinnost

Když součást je tebe

Hlodá ti svědomí

Bere ti nebe

Smysly už vzdaly

Snad už jen umřít

Je lepší než ctnost

Hlady

 

 

 

Dětské ponaučení

 

Co říci malé holce

Co hledá hračku?

Kdepaks ji ztratila,

zabalenou,

V sáčku?

Byla ti milá?

Chybí ti snad?

Proměň ten chtíč

Jen v ovocný sad

Jabloní, hrušek,

Co nepatří ti

Zajeď si na kole

Natrhej si!

Pozor dej na strážné

Ztracených snů

Nespí

Vždyť živí se

Krví těch hraček

Co tatínek

Směnil

Za pár smutných kaček

 

 

 

 

 

Zámotek

 

Jednou budu krásná

Řekla ohavná larva

Čím horší vzpomínky

Tím sytější barva

Vyzáblá, hladová

V zámotku samoty

Jen dřímej, usínej,

Užívej černoty

Brzy již záře nad všechny jasná

Zahojí spáry

Dozná mi klidu

Vyřeší sváry

Vždyť ja jsem ten motýl

Co za sebou opustil

Kuklu ze zbytků

Toho nejhoršího

Co kdy pošlo

Z lidu

 

 

 

Stydlivá láska

 

Jak můžeš se ptát

Co chtěla jsem povědět

Slovo je symbol

Nehodný znesvětět

Ne vždy je rozum

Bystřejší než cit

Zkus ke svému srdci

Ten dotaz obrátit

 

 

 

Návrat k nevinnosti

 

Vzpomínám

Na dusné léto

Prašné chodníky

Před deštěm

Červené jahody

Omyté

Odsouzené k smrti

Limonádu v půllitru

Co nemohla jsem unést

Historky dospělých

co nedávaly smysl

Smích, z něhož šel mráz po zádech

Dědovy holuby

Hladoví, věrní, bláhoví

Orosená okna v kuchyni

Když prabába vařila

Hranu

Co dceři na pohřbu

tak pohrdavě zvonila

půdu, kde jsme my, děti, mockrát usnuly

kolébáni tou naivní, krutou lží,

že život je k radování

 

 

 

Nedělní chvilka oddychu

 

Základní škola má výhodu jednu

Dáváš-li pozor, a máš na to bednu

Učiti zapotřebí jest jim, však ne tobě

Co zameškal jsi, doženeš v hrobě!

Chytrá to holka co nemusí trávit

Soboty, neděle, zíráním v sešit

 

Ta se to má, ta potvora chytrá!

Jakpak to dělá, že vždy všechno ví?

Nespí snad v noci? Nebo ji tkví

V paměti všechno

Co vidí a slyší?

Rány a výkřiky

Potoky krve

„Jirko, tečou mi z uší!“

„Jirko, já nevidím“

Přijde však teprve

Písemka z dějepisu

Jako vždy za jedna

Romanka pečlivka, s tradiční dvojkou

Chudinka v neděli bez oddychu zírala

V sešit a historky z podsvětí

Na prvním programu československé televize

„Jak já tu šprtku nenávidím“

Pod lavicí klela

 

 

 

 

Nadílka

 

Byl štědrý den,

Skromný

Šedý

Sám

Maminka

Na cestě

Z daleka

Pro mně

Pro mně!

PRO

MNĚ!

K nám

Kde bydlí

Pokoj

Plný očekávání

Jež nikdy nepřijdou

A soucit, který lže

A snaží se

Vykouzlit úsměv

Když chce se mu řvát

Ježíšek nenajde

Tu proklatou díru

Slyšíš?

Copak ti nestačí,

Že venku začalo

Překrásně chumelit?

No není to nádhera?

Není to NÁDHERA?

 

 

Pssst

 

Voda v Jizeře při pozdním letním odpoledni

Je spokojená jako

Nymfomanka po sérii orgasmů

Blyští se a svíjí, v doznívající vlně rozkoše

Unavená, teplá, vlhká

Zamčená v okamžiku

Vzpomíná

Ještě za dne

Zasněná

Naivka

Neví, že za mostem ji čeká peklo

Kde dýchat se nedá

Natož snít

Kde holá existence

Je luxusní trofej

Vítěztví nad zánikem

 

 

 

Hornova

Tak tomu říkám

Místo, kde děti se smály

A hrály, a byly dětmi

V ledovém království

Dřevěných sáněk

Pletených kulichů

Tvářičkám růženín

Nadělil vánek

Jak ten sníh krásně chladil

Rozpálenou vášeň

Ten samý sníh co teď hřeje

Mou báseň

Pod příkopem čeká

Vzácný poklad Apačů

A malinká Rybana

S lacinou bundičkou

Je nejbohatší člověk

Široko daleko

Nevědouc, až teď

Když už je pozdě

A stříbro je pryč

 - Nebo není?

 

 

---