Píseň na politickou rozloučenou JUDru Stanislavu Grossovi

Čo snad není třešňa

najde si svého višńa

a v pohádce ze sna

do ráje upadám

a v kresléné báji

zas bude mi jak v máji

když blbě připadám si

jdu slastně spát

ale co bych si vzal,kdybych měl co jíst

a pít,a kde mít spát,s kým čím hrubě psát?

tak běž do vánků,mezi dveře všech dvorků

zabouchej na okurku,ona tě osmaží

a truc ze všech much nezná žádná pravidla

však věz,že co je věž,tak nejsou tam žádná plavidla

angrešty v andršti cukaj se a polykaj slimáky

tobě nechci nic říct,jen že blázni se spolykaj a spovykaj

tak se třese zase prase v lese na báchorce ve hřbitovní masce