Blaho senzibility

Urulagu sese si v pásku hororový pásek s buchtou

a pak jde směrem na Výtoń,kde chce spáchat atentát na své srdce

a v temnotách jablečnatých morků se rozprostírá snová alej

kde jen ti největší knědlohoubové požírají zbytky od oběda

a zastávka na Krči hovoří o svornosti,další se jen patolízá v Líze

kačeří diskotétka rozproudí zatuchlá srdce děcek bohatých podnikatelů

snad to je jen po ránu,možná i v některých bezesných nocí

a amro plesnivý krvácí na rameni

ty úchvatné bystřiny po skalách lidstva,ty jsou ty elementy,které nás povyšují

a znovu jen sklanějí do odrazu ze zrcadla na hladině vodnaté cesty

přisprostlé punkvice na šíji tvé nohy jsou tak teskné a hučí v hučínovi do pravicového škraloupu nudy

a stereotypní kadence

bez naděje jen půl,s okolnostní žumpou směrem ku blahu,jen snahu mít a sebe sníst

a pálit nejhorší zlosyny na lampách o parpscích smůly-ty jen hovoří o rvačce vysokých entit

a ke konci upozadí sebe i tebe

a nehledají bránění se radostnému prožitku

a vida klobouky,padající davu z náměstí na hlavy,jež jsou tak netrpělivě lidské a zdlouhavé

usínám,procházím peklem genia loci

snad se jednou probudím do jiné sféry

a přestanou se snad polykat komáři?jen Tao vidí,o čem a co sníš