Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZrcadlo.
05. 10. 2005
0
0
1001
Autor
Jaromir_D
Zrcadlo.
Zrcadlo já pěkně mám,
každý den ho užívám.
Na holení, na česání,
někdy slouží k nadávání.
Když nálada dobrá je,
tak se pěkně usměje.
Ale co se jednou stalo,
zrcadlo se rozsypalo.
Podle starých pověsti,
je sedům roku neštěstí.
Kde se teďka budu holit,
k příteli já budu chodit
Můj přítel a kamarád,
bude-li to míti rád?
A tak z mojim neštěstím,
i přítele potěším.
Zrcadlo já pěkně mám,
každý den ho užívám.
Na holení, na česání,
někdy slouží k nadávání.
Když nálada dobrá je,
tak se pěkně usměje.
Ale co se jednou stalo,
zrcadlo se rozsypalo.
Podle starých pověsti,
je sedům roku neštěstí.
Kde se teďka budu holit,
k příteli já budu chodit
Můj přítel a kamarád,
bude-li to míti rád?
A tak z mojim neštěstím,
i přítele potěším.
v poslední sloce je hezká pointa
"vždy nám kvete ve štěstí
kousek cizí bolesti" Miroslav Florian (řekl to trochu melanchličtěji než ty;) )
rád si hraješ na analfabeta, viď? hezké, mě to baví
Lllluciferka
07. 10. 2005
Hrbol.
Nemohl jsem dřív odepsat, potíže s počítačem.
Zrcadlo se rozsypalo,
kde bydlíte nevím.
Na prázdnou stěnu se teď dívám,
jak tu vžidli sedím.