ODVRÁCENÁ STRANA SVĚTA

Tři rudé hvězdy na komíně,

co dvanáct let je znám,

dnes však svítí, září divně,

nevím, co si myslet mám.

Když poprvé jsem ho přes ty mříže,

zářit viděl do noční tmy,

naivně jsem si myslel,

že je to pohled poslední.

Léta běží a já vím,

že zas ten komín uvidím.

A jak se svou nemoc učím znát,

rád se přijdu podívat,

na ten komín jestli stojí,

kdo se čeho nově bojí.

Co se v dílnách zase tvoří,

můj život to podpoří.

Proč to píšu?

Nevím, snad že i s nemocí žiju rád.

Snad proto, že vím

kde stojí bláznů hrad

a doufám, že bude stát.