Starej taliánskej župan..

starší

Seděl jsem v něm v ten podvečer

a

vychutnával dotekem holého těla.

Mohu říci,

ve chvíli, kdys vešla do pokoje

tmavé vlasy roztřepené do

vlnek a kroužků

na sobě jen korzet, boty s podpatky

stopa rudých rtů na jahodové cigaretě a

pomalu obešla křeslo z kterého sledoval jsem

každej tvůj pohyb boky

každé našlápnutí

byl jsem nehnutě zoufalý, oněmněl jsem

sedla sis

nevšímavě kus odemne

srkla sklenku červenýho

a dýchla pohledem na starý obraz na zdi

 

Vidím to jak dnes

 

Mé zdi si s Tebou tiše povídají, vyprávějí

Své trpké příběhy

Jen lodžie tiše odporuje, to když už jde do tuhého

Nehádá se, pouze spokojeně oponuje

 

Některá místa, jizvy na podlaze

odpočívají

V těch místech jsou vidět stopy obdivu, žasnutí

Některá si žádají to, co sousedící

Vlhký optisk tvého těla s křídly

 

Potáhl jsem z cigarety a nabídl ti

Další sklenku mladého vína

Vyprávím ti o San Pedru v horkých červnových dnech

A ty?

Posloucháš

 

Střádáš každé slovo.

Z transistoru

Hraje Blanket a Já

tancem doplňuji, gestikuluju,

spaluji, líbám vroucně Tvé rty

A Ty?

Sedíš a posloucháš

---