Vzpomínky na budoucnost

Nejvíc se mi líbí ty "intermezza":

Jsme v lůně mládí

Ještě jsme nedohráli

Dokreslují báseň*

moc dík za tu kritiku..sem se teď na chvíli odmlčel..ale o5 se vracím...a moc mě to potěšilo...dííík... a jinak nefím...mě to příjde rytmické tak jak to mám...možná je to tím, že ten rytmus myslím jinak než ty ... =) ale ještě jednou dík..sem z toho paf... =)

líbí se mi....celá....t*

Po formální stránce ti volný verš jde lépe než vázaný. Důležitější je, že jak ve vázaném verši, tak i zde, ve vázaném však víc, své verše píšem jako skutečné sebevyjádření nějakého aktuálního pocitu. Zde jsi se pokusil o obecnější platnost a to je jen dobře. V té bsničce mi trochu nesedl rytmus na dvou místech - ukázal jsem ho na změně, kterou jsem ve tvém textu udělal. Také ve druhé sloce si sklouzl do rýmu - věčnost - budoucnost, hráli - malovali. Ale nijak mi to nevadí, i když, kdyby tam bylo jen jedno uklouznutí nebo žádné, bylo by to lepší. Nemůžeš uniknout mezi sny a skutečnost... ...vzpomínky na budoucnost,ostré jako nože, tě doženou ať už půjdeš kamkoli... a celý svět se ti vysměje... b l á z n o v i s c i z í m i h ř í c h y ! Jsme v lůně mladí... A co ty, vzpomínáš na věčnost? Tenkrát jsme si spolu krásně hráli, Bože! a teď mě drtí budoucnost, kterou jsme si ...... malovali. Hle... stařec, který se stal dítětem... Jsme ještě nedohráli... tip

ta druhá část se mi líbí

dík za upozornění,jsem šíleně roztržitý...dík za kritiku

to je v poho, já sem taky umísťuju díla, ve kterejch je chyb daleko víc :-)

první řádek mi nějak nejde do hlavy, já se na tom pomezí motam pořát, potom, ostre...to má být ostré nebo ostře? to jak člověka dohánějí plány, které si budoval v hlavě, to se mi celkem líbí*