Paprsek měsiční proklouzne mlhou,

mlhou co dělí nás.

                                          Snad přes ní i ty dohlédneš

tak jak jsem to zvládla já.

 

Toť Měsíc osvětlil cestu,

kterou se ze tebou vydám.

On tedy jest zároveň

naše "hvězda šťastná"

 

Snad správně překládám

hlas srdce tlučící . . .

Kéž to jen zmatek není

nebo žert nelidský . . .

 

Přidám v kroku, ale ty tu už nejsi  . . .

Halo, kde jsi? Volám, křičím, . . .. rozhlížím se . . .

A teď zlaté Slunce cestu ukáže mi . . .

A samotného nevidím tě více . . .

 

Kdo to jest, to v tvé náručí?

Anděl či ďábel sám?

Tak kvůli ní si sešel z cesty mé?

Nebo Měsíc věděl co mě čeká?

 

Je to objev mé cesty . . .

ať jdu dál a zapomenu?

Nebo boj vybízený . . . ?

 

                                                        Toť rozhodnout se mám . . .

---