Trocha metafórů

Do kaluží z prázdných oblázků

vidouce zásadní pokud hokus

neslastnější oppidum mechanické

nejoblačnější stín

kolikero vůní ještě přesáhne les

kolikero opilců sebe přemůže

nejzasší a strnulá vůně krve

sebe obrací na pedál nejlepšího stromu

kudy dudy pochodují a kam se poté expandují

snad na záchod, do houští, mezi hřbitovy

kam asi lezou....

kam se fušujou....

není to jen nějaký pocti zmatku v nelegálním mozku

co z toho zbyde, snad jen ten princ

princ principů slasti

když nezajdou do houští

a naleznou kotel smůly

pozoruhodnou oblačnou řeku sténání zapomnění

floskule z rána

to jsou ty drobnosti neštěstí

nemyslíme ani na základní požadavky hygieny a sprchy a datlů

kolik to stojí, to co zde stojí, někdo se zbrojí, rozdrobí se

a sen se stane minulostí to bude veliký masakr ze slámy

ty co jsou dnešní, nemohou být zítřejší a proto zásah je poslední

juknout se

pominout se

rozradostnit se

a jít spát tam ke stéblu řeky zrady

to není hec, to je rozumářství

hololhlavost tě zachvátí, až zahyneš!

---