Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePšt
Autor
Natali_A
p R 0 l 0 G... není
Nedostatek opětované lásky ve mne.... vzbouzí pláč krve
prsty již nepogují po strunách rozladěné kytary
ruce již neumějí chytnout paličky tak,
aby po jediném úderu do hajtky nevypadly
Sladkost krve v ústech s bílými zuby
Ten úsměv, ten smutný úsměv
to obejmutí smrtélné viny lásky
Nikdy jsem nechtěla aby to tak dopadlo.
Nikdy jsem nechtěla aby to zase začalo.
Já debil jsem to dovolil.
Tiše budu pykat... hlasitěji. NAHLAS!
Nekopej tak silně do toho kopáku! Vždyť rozerveš tu blánu
Koupím si novou, stejně jako náplast na rozkousnuté srdce
Chtěla bych umět popsat ten šílený záchvat srdce
oběšený provazem melancholie
podporovaný neuspěchem....
naslouchejte mi někdo prosím...
...
T
I
CH
O
...
Můžu mluviti do skonání světa a stejně nepochopíš, co se Ti snažím říci.
Můžu ovšem také mlčet, a Ty pochopíš jak moc Tě miluji, pochopíš, že bez Tebe stejně umřu natáhnutá na skřipec samoty. Pochopíš, že obětovat ten strach ze sklámání, které tak či tak příjde stojí za to bezpečí, jež láska nabízí.