Závěrem je prázdno

 

 

 

 

 

S otazníky hledám svatozář

že bez konce

jsou mé konce pod očima

 

kradu se pozpátku

stopám odříkávám sebekletbu

ušitou z jara

sluněná mám se okrasně

a v prvních krůčcích chybuji

kde ohraničit

kudy nečekat

kam zastavit

 

už zapomínám coby copatá

vzala jsem si pohrabáč

a obracím své obrazy v kulatých zrcadlech

až jen rozžhavené prázdno

kolem a kolem

v hranicích stěn

za podzimních opadavých citů

v každém sklíčku střípek

 

bílým vínem vždy uvidím

den návratu vzpomínek

za námi

 

osvětlená noční myš

staví živý pomník

 

na počátku bylo

                           děkuji