Napsáno na podzim

Přiznám se - báseň napsána při ne příliš vydařeném stavu z oné božské, avšak někdy kruté látky, marihuany. Že její požívání přináší inspiraci je známá věc, tedy posuďte, kterak se mnou zamávala - potřeboval jsem oddálit onu odvrácenou stranu duše.

Otevřte okna dokořán,
vypusťte ji,
vpusťte ji, ať vás vcucne - Minulost.

Bude v ní vše, co byste neočekávali.
Strhne vás svou mocí a posedlostí.
Rozbuší vám srdce a roztřese ruce.

Jen nechte ji plést se
mezi námi.
Když budete dostatečně trpěliví,
proudy z minulosti
okny budou prýštit

a přinášet drahokamy,
a růže,
diamanty z ženských ňader.

Proudy duší budou s vámi mluvit,
oním jazykem,
který jste už dávno zapomněli.

Jen se nadechněte a otevřete oči,
Jen viďte to, co jiní by cenili.

Važte si té chvíle,
než skončí.

A pak okna zavřete.

Dokážete-li,
vaše duše zpívá -

Radosti buďte nenasytní,
té pravé, vznešené a tvořivé radosti.

A pak radost dlaněmi rozdávejte,
nebuďte s ní sami.






Tak praví myšlenky,
které pádí po hřebenech hor.






Napsáno v Opavě,
mezi mrtvými stavbami.

---