Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Slyšet a vidět

20. 11. 2005
0
0
1191
Autor
genschman

Slyšet a vidět

ve velkém spěchu
zástupy žen a chlapíků
ženou pod nějakou střechu
kapky se řítí na žebra deštníků

chodník z holubího pohledu
promění se v dětské hřiště
bez radosti, bez nápadu
plné šedi, snad změní se to příště

začalo pršet, kapka stíhá kapku
poté soustřeďují se na zemi
a smáčí nejednu tlapku
i boty pána a střevíček ženy

deštník za deštníkem se uhýbá
jedné hlavě bez mobilní střechy
jedné z mála, kterou Bůh nelíbá
a neplní jí pupeční měchy

jako moru uhýbají se všichni
klečícímu, trpícímu a smáčenému
před morem rozum říká ´prchni´
hlavně nepomáhej ubohému

klečící žebrák v póze mučedníka
zavřené oči a sepjaté ruce
prosí za své srdce uličníka
prosí za odpuštění, nechce mince

hluše naslouchá proudícímu davu
prosí déšť, lidi, Boha
jen kapky zastaví se o jeho hlavu
ale z lidí nikdo, nezastaví se ani noha

pohledy z pod tmavých deštníků
před ubožákem prudce uhýbají
ignorují ho jako jeden z patníků
snad stydí se alespoň potají

v tom deštníkovém proudu
plující bílá hůl před slepcem
oťukává rodnou hroudu
a popichuje ji svým bodcem

cestu svých nohou
vidět nemůže
jen hůl a pes pomohou
nikdo jiný nepomůže

v tu stane slepý před hluchým
žebrák naslouchá krokům slepce
slepec pohledem němým
a suchým okem zapláče trpce

setkaly se dva monumenty
dvě bolesti lidských srdcí
dva špatně vyplněné dokumenty
o oprávněných reklamací

osude každý z tebe má strach
ať člověk bez poskvrny
nebo nemilosrdný vrah
i ten co skrývá se za korunku s trny

hluchý žebrák a oslněný slepec
celý život do černé kroniky
píší nekonečně dlouhý sloupec
plný soužení a duševní paniky

zatímco ti šťastní nečtou kroniky
nezabývají se životem do hloubky
pro ně je jednoduší leštit kliky
a uklánět se smeknutými klobouky

život žít, být jím zmítán
nahoru bum, dolu prásk, hlavně tiše
hloupými lidmi být odmítán
jenom se neplazit po břiše

nenechat se strhnout lavinou,
ubohostí lidských životů
nehrát si na duši nevinou
a odstoupit dál od plotů

od plotů a hranic
těch co dobře slyší a vidí
a přesto nechápou nic
slepě nahlíží na srdce lidí

kteří žijí okolo jejich plotu
uši vystrkují za ty své hranice
a hluše naslouchají tlukotu
poté zbytečně tonou v hluché panice

raději budu hluchým
a slepím, třeba i žebrákem
když nebudu se ohýbat před nikým
hlavně ne před hlupákem
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru