Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Malé povzdechnutí

22. 11. 2005
0
0
1222
Autor
kacatko

Mám na sebe vztek...

 

Tonoucímu záchranný kruh hodit.

Nemocnému prášek podat, horký čaj.

Děti temným lesem k matce doprovodit.

Bezdomovci upéct sladký apple-pie.

 

Ještě chvíli sedět. Tiše v koutě doufat.

Tvrdohlavě za svým cílem davy němých jít.

Mlčet navždy. Bodré rady starších neposlouchat.

Krotit touhy. Zabít lásku. Ztratit smysl žít.

 

Zraněnému obvaz přiložiti k ráně.

Slepci správnou cestu ukázat.

Myslet pokaždé, ne na sebe, jen na ně.

Na ty, o něž se nemá kdo postarat.

 

Rutině dělat věci bez rozmyslu.

Nepoznat rozdíl mezi pravdou a lží.

Pevněji v rukách čínské pero tisknu.

Smutný úděl mých všedních dní.

 

Zatímco umírá ve světě spousta lidí.

Válkami ztýraná zpustlá zem.

Mí drazí, za vás se nejvíce stydím!

 A za sebe, za pokoj ze čtyř stěn.

 

 

 


eleja
18. 12. 2005
Dát tip
bud rada, ze mas to, co mas a nestyd se za to, hm? ;-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru