Když

Když

 

Když dívám se na nebe,

vidím v něm tebe .

Vidím v něm krásnou tvář,

hezčí než sluneční zář.

 

Když třpytivé hvězdy vychází,

tvé oči mi schází.

Zelené jak smaragd největší,

ty jsou ze všech nejhezčí.

 

Když slyším poslední ptačí zpěv,

vzpomenu na tvůj úsměv.

Bílé perly skrývající se v něm,

chtěl bych je líbat celý den.

 

Když slyším listi šumící,

vzpomenu si na tvůj nosánek funící.

Líbal jsem jej a hladil,

ani hluk a křik mi nevadil.

 

Když byl jsem s tebou a držel tě,

chtěl jsem každý den vidět tě,

a nejen teď v létě, kdy jsi má

ale ty přitom necítíš to co já.

 

Když je mi smutno a já jsem sám,

tu věc co jsi mi darovala v ruce mám.

Vím, žes mě možná milovala,

Ale Ach jsem zas sám.

 

---