Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohádka z Horního Husákova
05. 02. 2001
0
0
910
Autor
sneer
Za oněch časů, za sedmero horami a sedmero řekami, probíhala na všech frontách volební kampaň místního velkopodnikatele Tučného, který tak nějak zatoužil stát se polytikem – ctihodným špenátorem. Shodou okolností právě tou dobou, rozhodl se tamtéž thirdhandový malopodnikatel Hubný uspořádat v Horním Husákově pro své krajany velkolepou zábavu okresního formátu. K tanci a poslechu rockové kapely Zběsilej John, Budulín a Žaba, o přestávkách děvčata na molu v módním hadříku. Starostí plno a výdajů jakbysmet. Boháč Tučný shání hlasy, zahovoří v přilehlém baru k mladému voliči, pustí chlup a já alespoň zčásti pokryju své náklady, napadlo Hubného. Slovo dalo slovo, plácli si. A což takhle můj papírový vzor, neohrožený médius týdeníku FEXLER a bojovník za makovinu, DJ Ypsilon z velkoměsta? Ten by to teprve roztočil a nejednoho platícího diváka přilákal, myslí si Hubný. Po několika opakovaných telefonátech a mailech DJ konečně udrží název a lokalitu plánované akce v hlavě a souhlasí s účastí. Jako honorář si vymíní pouze něco máku do již na mnoha místech proděravělé makovice. Jak se dohodlo, také se stalo. Muzika hrála, břinkala, DJ Ypsilon se dostaví v plném počtu, zápěstím připoután k nerozlučnému vořechu Kačerovi, jinými částmi těla pak k přítelkyni Hopdance. Tučný s nezbytnými podržtaškáři dorazí rovněž. Besídka se vydaří, týpci vykřikujou na Tučného stará dobrá hesla o pochybném podnikání (jak to že má prachy a já pořád holej zadek), tento se však celkem obratně brání, za souhlasného chřestění DJ Ypsilonovy makovice. Tohoto si pro změnu chtějí ohmatat jeho lokální obdivovatelé v různém stupni opilosti, k jeho značné nelibosti však nikdo z nich nevypadá jako děvče. Na závěr DJ obdrží z rukou Tučného svou odměnu, svazek makoviny věnovaný místními mičurinci. Po skončení besídky a následné konzumaci makoviny pěje DJ – dlužno konstatovat, že poměrně ve značné vzdálenosti od mísy – písně o chlapíku statečném, budoucím špenátoru - nebojsovi, předané pochodni a přelomové situaci v boji za legalizaci makoviny a tak všelijak podobně. Osvítí ho myšlenka na úžasný business, který by s makovinou po její legalizaci ve Špenátu mohl spolu s Tučným organizovat. Bohužel je potřeba zamknout kulturák a tak jede domů.
Historie se však teprve začíná psát. Přítomný investigativec vyfotografuje předávku ilegální makoviny Tučným a v regionálním plátku VOLNOST vychází na druhý den senzační reportáž s bombastickým titulkem HOUSLE MÍSTO ŠPENÁTU? Pro celostátní tiskovou agenturu ŠTĚTKA senzační zprávu z VOLNOSTI opíše její lokální zpravodaj. Převezmou ji v BLEKTU, Mladých Novinách, Lidové Frontě ba i v televizi BEZVA. Tučný zuří tiše i nahlas. Hubný se pro jistotu vytratí na nějaký čas z okresu. Polycie z Rámusína vzápětí nehroženě vyšetří, že nikdo ze zúčastněných si s opravdovým politováním na nic nepamatuje a doličnou makovinu dávno sežral Kačer spolu s DJ Ypsilonem a nelze ji tak změřit, zvážit ani opatřit polycejním číslem. DJ dál, jako veřejný majetek, tančí světem v sebestředné a zničující bublině o poloměru Kačerova vodítka, marně se tam ukrývajíc před směsí adorace, závisti a zloby, kterou vědomě vyvolává. Nikoho nepřekvapí, že Tučný vysokým rozdílem hlasů coby kandidatel do Špenátu neuspěje, i když jeho neúspěch má s naší historkou pramálo společného.
A jaké z toho, milé děti, plyne ponaučení? Sytý hladovému… a Tučný Hubnému… už asi nikdy neuvěří a ani Vy nevěřte nikomu, komu je přes třicet. Ani DJům. Ani mně. Dobrou noc.