Miminko, Mimínek a kletba jménem zombies

PROLOG: Inspirace z filmu The Down Of The Death/Soumrak mrtvých/

Miminko, Mimínek a kletba jménem zombies

Jednou si Miminko a Mimínek zašli na svoje oblíbené pivo Babys Brain Beer do nedaleké hospůdky Winchester. Byla to opravdu bytelná hospůdka, něco na způsob atomového krytu. Bylo to nejbezpečnější místo v celém městečku San Koňaros. Tak když už byli nalitý tak, že padali ze židlí, tak je pan majitel Boby Deal vyhostil. Šli tedy domů a cestou si několikrát přezpívali zkomolenou část jejich oblíbené národní písně. Kdyby neměli opici, tak by si na náměstí jistě všimli několika podivných lidí, kteří se pohybovali celkem kymácivou chůzí. Ale to ještě netušili, že doma je čeká šok. Velkej. Když totiž došli k sobě na dvorek, tak tam byla taková podivná holka. Pořád se pokoušela Mimínka kousnout nebo škrábnout. Mimínko do ní strčilo a ona se nabodla na sloupek. Miminko a Mimínka hned opice přešla a teď byli ze šoku celí vystřízlivělí. A teď se opravdu lekli. Ta holka se za pomoci rukou a nohou začala vertikálně zvedat ze sloupku a když se zvedla, měla v břichu díru velkou jako jeho obvod. Teď jim to teprve došlo: JE-TO ZOMBIE! Miminko vzalo baseballovou pálku a vší silou jí praštilo holku-zombie do hlavy. Ochromila. Vešli do domu a zamkli se. Pustili si televizi. „Hlásí se zpravodaj eLTéeL DVJE Gosi Pako. V oblasti San Koňaros propukla epidemie dosud neznámé choroby. Postižení kousají a to je způsob šíření. JE TO KLETBA ZOMBIES! SAN KOŇAROS VOLÁ O POMOC!!! S NAKAŽENÝMI SE NEDOPORUČUJE BÝT! MUSÍ SE OCHROMIT MOZEK!“ „A sakra!“, řekl Mimínek. „Musíme do hospody Winchester.“ Tak se zvedli a šli. Před hospodou byla ale vysoká koncentrace  zombíků. Tak cestou odpozorovali jejich chůzi a výraz, aby mohli projít. Všechno klapalo jen do té chvíle, než Mimínkovi dupl na nohu nějakej zombík. Mimínek vykřikl bolestí, ale v příštím okamžiku si uvědomil situaci. Mimínko a Mimínek ztuhli, všichni zombíci se na ně otočili a pak se svým kolíbavým krokem začali přibližovat a vztahovat k nim ruce. Mimínko a Mimínek začali mlátit zombíky do hlav hlava nehlava, až před nimi ležela hromada zneškodněných. „Takhle tady zůstat dlouho nemůžeme, Mimínku!“, naléhalo Miminko. A byla to pravda. Tak tedy rychle zaběhli dovnitř, ručně zavřeli mohutná železobetonová vrata a otočili velkým kolem. Smůla ale byla, že ta hospůdka měla obyčejná skleněná okna. Jakmile se do nich zombíci opřeli, vysypala se. Nad pultem visely dvě pušky a tak z nich ještě vypálili několik ran na přibližující se zombie a pak se zabarikádovali dole ve skladu. Byl tam výtah na zboží  a tak se na něj posadili a vyvezli. Jakmile vylezli s výtahem na povrch, ušli několik desítek metrů a najednou je ze všech stran začali obkličovat zombie. „Alláh akbar tarabach!“, proneslo Miminko zkomolenou část jedné muslimské modlitby. Miminko a Mimínek se začali loučit se životem. Najednou přijely auta americké armády a začaly zombíky likvidovat. Miminko a Mimínek byli ZACHRÁNĚNI!!!

KONEC

/27.listopadu 2005/