Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na návštěvě u taoistického mnicha, aniž jsem ho zastihl

04. 12. 2005
1
0
1186

šest variací na čínskou báseň

 

Na návštěvě u taoistického mnicha, aniž jsem ho zastihl

- šest variací na čínskou báseň



1. Daktylus, AABB


Slyším psa štěkati uprostřed vod,

vidím květ broskvoní, jak nese plod,

jelena v houštinách občas zřím,

polední zvonění tu ovšem neslyším.

Divoké bambusy kryje cár mlh,

letící prameny, zelený vrch,

nikdo tu neví, proč odjel a kam,

opřený o sosnu zůstávám sám.


2. Jambus, ABAB


Psa štěkot ztrácí se ve zvuku vody

a broskvoň deště hustých květů nese,

za krátký čas vydá své první plody,

a v lese temném občas jelen zamihne se.

Je poledne a zvony vůbec neslyšet,

jen pramen mlh se táhne k vrškům někam,

leč nikdo nepoví, kam zmizel starý kmet,

já opřen o sosnu tu marně na něj čekám.


3. Jazykem mladé generace


Topí se tu ňákej čokl,

slyším divný štěky z vody,

jdu za jedním starým dědkem,

protože má dobrý hlody.

Co já ale nepochopím,

proč bydlí až v týhle díře,

všude roste jenom křoví,

v lese je to samý zvíře.

Mokro, bahno, jámy, mlha,

všude kolem samý hory,

to si dědek pěkně vybral

- nic proti, ale sorry.

Kvůli stromům tma jak v pytli,

to je teda cool,

v živote bych tady nežil,

nejsem přece vůl.

Prej tu zrovna dneska není,

to je teda supr,

tak to můžu rovnou sbalit,

to je v háji, do pr...





4. Dětská rýmovanka


Pes se topí ve vodě,

broskvoň kvete v zahradě,

z lesa jelen čučí,

polední zvon mlčí.

Bambus mizí v mlhách cárech,

pramen stéká z vrchu v párech.

Odešel, však kam?

To se načekám.


5. Ve starém jazyku


Aj, v stínu kapradí potůček plyne,

přeskvělým květovím broskvoňka slyne.

Krhavým okem zří cizáka laň,

věz, že jen nelibě pohlíží naň.

Byť znaven, neželím námahy oudů,

zvonu hles zaniká v šumění proudů.

Vydav se v polednách za oním mnichem,

klestím se bambusy, zeleným tichem.

Prales, vzav na sebe těžkých mlh háv,

zmizel včil v mžiku, jak proutkem by máv.

Na holé mýtině jal jsem se ptáti,

kam zmiz´ děd kosmatý, a kdy se vrátí.

Záhy se dovídám neblahou zvěst,

kmeta jsem nezastih, na cestách jest.

Smutná a zklamaná je duše má,

bloudí pod sosnami, zkormoucená.


6. Úderné čtyřverší vystihující podstatu problému


Navštívil jsem přítele,

ale on tam nebyl,

zapomněl jsem, ze je pryč,

jsem to ale debil.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru