Věčný souboj

Věčný souboj Na jedné straně měsíc bílý, na straně druhé slunce rudé, kdopak z vás po ránu, na nebi zbude? Zřejmě to bude slunce, jenž převezme vládu od luny, a hřáti nás bude, abychom nedošli úhony. Však večer luna opět vzejde z hlubin, a znovu vyhoupne se na oblohu, zprvu jak malý stín, později jak pán celého hvězdokruhu. A celou noc nás bude chránit, svítit nám do oken, než ráno slunce vyjde, a začne nový den. Tak to chodí každý den, po celičký rok, bez dohledu těchhle dvou, neudělám krok.

---