Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrázdno
07. 02. 2001
0
0
1642
Autor
Funda
Prázdno
Koukám se do zdí či na lidi
a nevidím nic,
jako bych ztratil od srdce klíč.
Poslouchám hlasy a neslyším je,
dívám se na lidi a neuvědomuji si jejich přítomnost,
koukám se do zrcadla a nevidím se,
jako bych ztratil most.
Kam poděla se moje duše,
ta neviditelná potvůrka,
jenž psala vždycky suše,
jen pro malou část publika.
Umřela či usnula,
a v mém těle zhasla,
zní to jako pohádka,
ale není šťastná.
A tak ponořen do tmy přemýšlím, co jsem zkazil
a co mám příště udělat,
abych už nenarazil.
Už se nechci setkat nikdy s tímto stavem,
člověk, jenž je bez duše,
je prakticky blázen.
Je to však blázen nešťastný,
jenž ví, co mu schází,
ale ať hledá jak hledá,
nikde nenachází.