Stroje lebek zasetých

\"Vždycky si vzpomenu,že když na dvoře gymnázia padlo slovo -básník- nebo -báseň-,všichni kluci se smáli a utahovali si z toho.Už to chápu,protože je to švindl.Je to už po století zakořeněný podvod pro snoby.Je přejemnělý. Přeceňovaný.Je to hromádka odpadků.Poezie z minulých století je skoro celá odpad.Je to švindl,je to podvod.\" Charles Bukowski

Co samo se nenabízí, to spadá do nebožtíkovy iluze

Nikdy se nenavštíví, co smysl má tlačit do mrože

A nádherná síla, kterou se nepokoušel vítr unést

Je jak svatá víra, v prázdnotu, jež nikdo nenakouše

Výlety byly skvělé, lepších by se člověk nedokopal

Střílel si z nich Pelé, chlápek co míč si do roury vzal.

Soukolí mých přání, otáčí se a kape dál a dál

Nejde mu o čerstvé zrání, nýbrž o směr ke všem pustinám

Co zbyde ze mne, nasouká si jelen do krávy

A jakmile mne smrt veme, počkám si a pak si lehnu do trávy

Co bude třeba za rok, nezajímá nikoho jenom mne

Chytne se mě brzy amok, noha v ruční noze zas umrzne

Zamávám jim a skončím, u jsem nemohl dál plakati

Se slzami se loučím, kampak asi pojedu po olejové trati.

 

v nás cirky bušení, v nás nestálý ruch

cokoli se zouvá, v nosu se dloubá, uzavírá repetitivní sluch

zastihnuté fráze v řece, zosobněné krůpěje léčky zouvaj

a když bude teror hníti, nic už lépe nezařídí a budou spát

hranatost všech čirých much, zpopelené v Amazonce jsou v ním

elektrické vláčky ze slunce, nehostinné fantafie v práci sním

a soudnost je s ním

kam rackove kam opět letáte

zde je domov váš nic u nikde nenajdete bohatství máte zde

tak proč blázníte

cožpak na nic nenaléháte.

 

---