Osud

Tak unaven bezelstnou lehkomyslnosti byti

jak skřivan , co nechce déle žíti

jako kněz , co zhřešil hříchem

jako jedlík s pořádně nacpaným břichem

Tak kráčím hrdě směrem hrob

do mě nohy kop , kop , kop

a já ulehám v té haně do klína

nejsou tam polštáře jen tmavá hlína

která mě obklopí a zahubí navždy .

Víko padá na mou postel

spěchá do nebes můj posel

Nebojím se , stále dýchám .....

Hlína vklouzá do mých plic

já už nechci nikdy víc

Bůh mě slyší a tak dal

abych zachvíli již skonal .....